Lépe bych to nenapsal. 

O kuřácké bezohlednosti bych tu mohl psát dlouhé hodiny. Jako jeden z nejnázornějších příkladů bych dal jistou postarší dámu, která si v cukrárně v jednom lázeńském městě sedla k vedlejšímu stolu a začala vypalovat. Bylo jí zcela jedno, že nablízku jsou tři malé děti a navíc byl prostor označený jako vyhrazený pro děti (vč. herního koutku). Na naši žádost, zda by toho nemohla zanechat nebo se alespoň přesunout jinam (většina stolů byla volných) nám odpověděla s nakyslým výrazem, že tohle je její stůl, chodí sem už X let a nevidí důvod, proč by se měla obtěžovat jinam. Jak to dopadlo? Museli jsme s dětmi odejít my.....

Myslím, že hodně dělá i to, že když má někdo kouření jako každodenní zvyk, už si jen těžko uvědomuje, jak moc obtěžuje nekuřáckou část společnosti. Jak moc je to protivné a nebezpečné. Chybí mi trochu apel na slušnost kouření ve společnosti - přisednutí si hned vedle těhotné holky nebo maminky v kočárku a zapálit si už je pro mě třeba mimo chápání a přesto se to děje každý den. Myslím tím, že lidé by se neměli řídit jen zákazy, ale snažit se i mezi s sebou najít hranice a zhodnotit své chování, kdy je ještě přípustné udělat "to a to", třeba zde zapálit si, a kdy už tyto hranice na úkor někoho vědomě překročím, jen pro své pohodlí. S vědomím, že to tomu druhému dělám v podstatě naschvál. To samozřejmě neplatí jen o kouření a rozhodně ne všech kuřáků, ale zrovna u téma kouření versus nekouření mi chybí tento rozměr občanské slušnosti.

ono ta slusnost do znacne miry i funguje ... akorat ze pozadavky nekuraku (neo lepe receno, te militantnejsi casti nekuraku) se neustale stupnuji. drive ti, kterym vadi zakourene prostory, se podle teto skutecnosti i chovali a nevyhledavali zamerne prostory, kde je pravdepodobnost toho koure podstatne zvysena. dneska neni vyjimkou, kdy do lokalu plneho dymajicich chlapu prijdou dva kocarky s matkami (ano, ta souslednost je spravna ... protozte ten kocarek ma v takovemto pripade iq podstatne vyssi, nez obe zminene matky dohromady) a zacnou se domahat toho, aby pritomni hoste prestali kourit, hospodsky aby zajistil vymenu vzduchu za nezakoureny, a jeste remcaji, ze v takovem lokalu neni zadny vyhrazeny prostor na prebaleni deti ...

dovolil bych si jeden citat:

"je tezke byt liberalem, kdyz je kolem tolik veci, ktere by se daly tak krasne zakazat ..."

Po přečtení zdejší diskuze nabývám dojmu, že normální je kouřit, mé jedení smažených jídel, steaků a pití alkoholu je pro okolí naprosto stejně obtěžující jako vyfukování kouře z cigaret a také to, že nekouřením nepřispívám k zábavě a jsem daleko více labilní než kuřáci. Možná by cigarety měly být předepisovány v ordinacích praktických lékařů.

No, jsou lidi, co se jim zvedne kufr při pohledu na steak. V čem se to liší od averze na cigaretový kouř?

Další zakuklenej komouš. Nic dalšího nemá cenu říkat, je to ztráta času.

Smraďoši, už se vám to krátí I náš zaostalý stát se snad probere a vyžene vás smrdět na mráz

Jo, a pak si posvítíme na ty naparfémované smraďochy. Poté na majitele aut, bezdomovce, zpocené dělníky, pak třeba milovníky hranolků a řízků, protože kdo má furt čuchat ty přepálené omastky.

Nezbývá, než abych dal článku karmu. Stát se totiž k tomuhle problému dosud staví jak z éry před 40-50 lety. Kouření v restauracích je zhouba, kuřácká bezohlednost v tomhle směru nebetyčná a není mi dost dobře jasné, proč musím v případě, že jdu někam s dětmi na oběd, smrdět po odchodu z restaurace jako uzená makrela a moje děti mít náběh na bronchitidu.

Ve Francii kouří každý od 13 pomalu, přišel zákaz kouření a prostě se přestalo kouřit. Nikdo nezkrachoval, lidi se přizpůsobili a v restauracích není zahuleno. V Irsku se báli, a ono nic, kouří se venku a pohoda. Švýcaři to samé atd. Ale v ČR, slavné to zemi, je kouření podmínkou pro to, aby hospody ekonomicky přežili. Je přeci jasné, že v okamžiku, kdy se zakáže kouření v restauracích, miliony čecháčků, co jsou zvyklé do hospod chodit, tam okamžitě chodit přestanou že? A kam tedy budou chodit? Nikam? Budou se scházet u někoho na lahváče, protože si tam mohou vypalovat? To snad ne? Zkrátka by se nic nezměnilo, kuřáci by si jako všude jinde zapálili venku a vše by jelo dál. Akorát by v restauracích byl příjemný vzduch.

Velký kulový. Ve všech těchto zemích se ozývají hlasy, aby se kouření zakázalo i na zahrádkách a před restauracemi, protože nekuřáci přeci nemohou být obtěžováni ani venku. Proto jsem proti těmto zákazům, protože jak se k nim jednou přistoupí, nezná to míru.

Zajímavé, všude v Evropě to funguje, jenom u nás je zákaz smrdění chápán jako strašná nesvoboda. Jsem teď v Anglii a je to super, po návštěvě pubu mi nesmrdějí hadry ani vlasy Už aby to bylo i u nás

Naprosto přesné. Všude kde je zákaz kouření toto oceňují i kuřáci sami.