No, nevím, optimismus bych tomu asi neříkal, ten přístup mi připadá poněkud nepraktický. 

Popíšu svou zkušenost.

Byl jsem na Šumavě, je to už drahně let, v takovém horském srubu, kde nebyla voda ani elektřina. Potřeboval jsem se umýt, tak jsem zašel k horskému potoku, kde byla vytvořena taková malinkatá přehrada a korýtkem přepadu tekla voda - tu jsme nosili v kýblech do srubu na vaření a běžné omytí. Venku bylo kolem -5 st. Sundal jsem oblečení, zkroutil jsem se pod korýtko namočil se a začal se mydlit - tuším jádrovým mýdlem s jelenem. Až potud  bylo vše v pořádku.

Pak jsem se chtěl opláchnout..... a ouha - byl tu problém!!!

Mýdlo ztuhlo a drželo se mne jako klíště, odmítalo se nechat spláchnout. Veškerá snaha marná. 

Po opakovaných pokusech jsem to vzdal, vzal nějaký poblíž ležící klacek a začal mýdlo oškrabávat. Zkoušeli jste to někdo?? To je šílený opruz a jde to zoufale pomalu, mýdlo se houlí a rozmazává. Kolem občas někdo procházel, bylo o asi 3m od cesty a nechtěl věřit, co tam nahatý provádím. Nakonec asi po 1/4 hod. kroucení, škrábání a oplachování se dílo jakž takž podařilo, otřel jsem to nejhorší a šel do srubu. Poučení, jako v každé bajce? Tento způsob mydlení a omývání není příliš praktický. Já už jsem ho neopakoval. Vy však, Tinko, domnívám se, jste schopna opakovat v nějaké obdobná variantě tu vaši  situaci znovu. Nemyslím to nijak špatně. Vy prostě vždycky vidíte to dobré a nic nedobrého nepředpokládáte. Ať vám to dlouho vydrží.

Jo. Ale jen na rukách a měl jsem výkonnej kartáček. S klackem v -5 si to nedovedu představit. 

Dobrý! Ale buďte ráda, že si neholíte hlavu. Mě vypadl proud ve chvíli, kdy jsem měl palici plnou drnů a podivných proužků. Čekal jsem hodinu, dvě, tři a pak už jsem začal být nervózní, protože jsem měl večer v plánu randit. Otestoval jsem sousedy, ti nebyli doma a tak jsem začal zuřivě hledat nějakou čepici, abych si sjel tři stanice autobusem do své oblíbené hospody, kde by mě dostříhali. Nakonec jsem našel jen dceřinu růžovou barbíňáckou kšiltovku, kterou jsem si narazil do čela a vyrazil jsem na autobus. Smích těch puberťaček jsem vydržel jednu zastávku, než jsem si tu čepici vztekle sundal. Zbylý dvě zastávky se smál ve zpětnym zrcátku i řidič.

Měl jste vybírat vstupné.

To je slabý odvar - Vaši barvu na moje vlasy a Rockefellerovy prachy k tomu.

.

Po minulém víkendu přestal jít kotel v domě (opraveno včera), dnes ráno nevydržel pojistný ventil na bojleru. Dostal jsem osobní ultimátum sobotní půlnoci, jinak....

Barvu na vlasy vám ráda naplácám, ale s těma prachama to vidím bledě 

S plynovými spotřebiči vás upřímně lituju. Spravovala jsem sama byt s oběma typy těchto ďáblových přístrojů a když jsem se nastěhovala do paneláku, rozhodla jsem se pro sklokeramickou desku, i když na ní neumím vařit, protože Už Nikdy Nechci Doma Plyn! 

Tak ať se dílo podaří a pěknej víkend k tomu 

Dobrý!!l Jednou jsem se ve sprše celá namydlila, napatlala si vlasy šamponem a přestala téct voda. To taky nebylo špatný...

 a to jsem si myslela, že namydlit a našampónovat se a pak zjistit, že teče jen studená, je to nejhorší, co se může přihodit... 

 Ale nejste strakatá, že ne ? Na hlavě myšleno :o)

Slyšela jsem, že v Americe lidi páchají sebevraždy, když vypadne el.proud nebo neteče voda nebo nastanou jiné podobné katastrofy. Naproti tomu v Rusku to je docela běžné, jsou zoceleni mnohem horšími podmínkami a jsou zvyklí. A u nás ?  Zlatá střední cesta  zdá se. No nezní to dostatečně optimisticky ?

 Moje maminka říká, že kdo přežil socialismus, přežije VŠECHNO  máte pravdu, jsme v příjemném pásmu mezi sebevraždami z blackoutu a salámistickým přístupem k centimetrové námraze na radiátoru. Vítejte v ráji optimistů! 

Je obdivuhodné Toničko, jaká jste dobračka (od kosti ). Jsem si jistý, že se Vám to vrací zpátky. Za nejlepší blogerku jsem Vás volil 2x - z práce i z domova.

A za prezidentku, bych Vás taky volil - nikdo jiný nespojuje lidi opačných názorů lépe

Abyste si mě nenalakoval moc na růžovo, pane Josefe  za vaše hlasy moc děkuju, budu na ně myslet, kdykoliv budu psát! Ale prezidentovat by se pro mě nehodilo. Prezident musí umět věci prosadit, a já když narazím na odpor, tak se usměju a řeknu: Tak nic! 

To bychom se daleko nedostali...  přeju vám pěkný víkend!

Krom toho, že jsem se strašně nachechtala (jak jinak - cizímu neštěstí, že?) bych Vám mohla poskytnout radu. Ačkoliv věřím, že poučena popsaným zážitkem si už nikdy nebudete patlat barvu na hlavu po prvním výpadku proudu, přece jen, někdy se nezadaří a člověk si mázne tu ucho, tu krk, tu kousek čela ... celkem slušně to pouští odlakovčem, nejlépe na vatě. A na rozdíl od pemzy Vám možná zůstane i kůže na čele

 Prima, díky za tip! Až mi kůže na čele doroste, slibuju, že ji budu pouze odlakovávat 

To že má být optimismus? Vy optimistko.

Neberte mi mé optimistické iluze, vy... realisto!  Přeju pěknej víkend