Děkujeme za pochopení.
Vtec
dobrý den pane Jirso
ač nejsem osobně zainteresován do této problematiky, jako ekolog a původem Jihočech dění okolo Šumavy sleduji. V prvé řadě mě štve vaše zaměňování ekologů vědců za ekologické aktivisty. Dále mi prosím ukažte jediný příklad účelovosti vědeckých studií zabývající se tímto tématem. Naštěstí doba už pokročila a i vláda začíná naslouchat lidem, kteří tématu rozumí a ne jen lesnické lobby a lesákům ve vedení parku. Problém kůrovce tu máme od té doby, co lidé začali původní lesy nahrazovat smrkovými monokulturami. JAKÉKOLIV zásahy proti kůrovci do dnešních dnů byly neúčinné, jak sám jistě dobře víte a můžeme koneckonců sledovat. Další zásahy budou jen oddalovat nikoliv řešit problematiku. Přiznejme si, že přírodě prostě neporučíme, upozaďme naše estetické normy vnímání "pralesa" a přenechme prales opravdu přírodě. Není udržitelné za prales považovat vysázený les stromy, jež se zde vyskytovaly jen v omezeném prostoru roklí a pod. Máme jedinečnou příležitost odčinit chyby našich předchůdců.
Vtec
Re: dobrý den pane Jirso
Bohužel nic není zadarmo a mnoho lidí bude muset přehodnotit své statické a estetické vnímání přírody. Naše děti či vnoučata nám za to budou ovšem vděčná.
Chápu, že pro mnoho lidí z branže musí být krutý pohled na ty tuny nevyužitého a nezpeněženého dřeva a s tím související nenávist vůči VĚDCŮM ekologů a jejich novým přístupům. Avšak doposud nebyli schopni přinést schůdné řešení (jak by také mohli v takovémto poli na dřevo) a proto dejme šanci řešení, jež je založeno na EMPIRICKÝCH datech mnohaletých studií skutečnými nestrannými odborníky.Věřte, pokud by studie ukazovaly, že je výhodné lesy kácet, jistě by to nezatajovali, ale naopak podporovali.
arahat
Šumava
Vážený pane, jako laik mám z Vašeho článku dojem, že se jedná pouze o tedenční článek, který má k pravdě dost daleko. Považujete smrkovou monokulturu za prales? Co znamená kůrovcová pandemie? Mám se začít bát, že se brouček objeví u mě na zahradě? Termín "účelová vědecká studie" - můžete mi sdělit jediný důkaz účelovosti vědeckých prací? Obecně mám dojem, že po staletích, kdy člověk nezřízeně drancoval přírodní zdroje přichází doba, kdy je na potřeba biosféru hledět jinak. Lidem, kteří přírodu vnímají pouze ze sobecky omezeného, nebo hospodářského pohledu, je ovšem těžké vysvětlit dynamiku ekosystému. Co o ní víte Vy?
Tomáš Jirsa
Re: Šumava
Vážený pane (Arahate),
1. smrkovou monokulturu za prales nepovažuji. Ale mezi smrkovými monokulturami na Šumavě byly pralesní zbytky se stromy starými až 400 let (Trojmezná, Prameny Vltavy) a dnes jsou suché. Co tam bude za dalších 400 let? Řadu let se vede debata na téma jak přeměnit smrkové monokultury na lesy přírodě blízké. Ze schválené strategie 10,30 a 50 let škrtlo nové vedení NPŠ nuly. Jste-li laik, jak píšete, hezky to popsal tiskový mluvčí NPŠ R.Holub v článku 2.6.t.r. (najdete si to na http://www.silvarium.cz v rubrice "zpávy z oboru lesnictví")
2. kůrovcová pandémie je kalamitní přemnožení kůrovce. Záleží na tom, kde máte zahradu.
3. Za účelovou vědeckou studii považuji například skutečnost, že skupina vědců podporujících bezzásahovost několik let obhajuje bezzásahovost "horských smrčin", které se vyskytují nad 1200m.n.m. A ejhle, v posledním prohlášení vědců je potřeba nazasahovat v horských smrčinách již od 1000m.n.m. (cca 42% Šumavy)
