Vysvědčení

Dcery spokojeně přinesly vysvědčení a já jsem je - rovněž spokojeně- přidala do zásuvky k těm předešlým. Samozřejmě jsem mírně zachrochtala blahem.

I kdyby vysvědčení nebyla tak krásná, stejně bych zachrochtala: letošní školní rok proběhl bez větších nepravidelností, všichni doma jsme přežili, cynicky řečeno.

Půjdeme plavat. Půjdeme na zmrzlinu. Totéž jsme dělali se synem, když ještě nosil domů vysvědčení, rovněž oboustranně uspokojující. Rodinný rituál. Žádná velkolepá oslava, stejně jako by v případě špatnách známek nebyly žádné scény.

Spolužačky jedné z dcer se dneska bály jít domů. Přesně popsaly, co se u nich bude dít. Jedna z nich zcela vážně uvažovala o tom, že nepůjde domů! Pro pár trojek a čtyřku z matiky! Přijde mi to úděsné a jestli si otec té dívky myslí, že ji tresty donutí k lepším známkám, tak se plete. Spíš se jí znechutí jednou provždy, nebo ji psychicky zničí.

Často vzpomínám na svou třídu na základce. S mnohými jsem v kontaktu, o dalších slýchám. Mohu i z tohoto zdroje potvrdit, že „ samé“, ať už přirozené, nebo vydřené, opravdu nezaručují závratnou kariéru a životní styl, spokojenost a pohodu, o kvalitách člověka nemluvě.

Takže- jestli vám, milí rodiče, dneska děti donesly nějakou tu trojku, ev. i čísla vyšší hodnoty, přesto zachrochtejte štěstím, že jsou zdravé, mají dobré srdce, spousty dobrých vlastností a příležitostí před sebou, a že se máte rádi!