a nebyl to nejaka stetina z nejakeho nam neznameho dobytka, blond vientamku nebo cinanku nebo Mongolku jsem jeste nevidela ale docela rada je poziruji u nas v Brne kdyz se pakuji z hotelu se svyma kufrikama na koleckach a ty tyce maji teda taky :))

ty tyče jsou na ránu

Mám živou představivost...)))

Ani nevíš jak mi mluvíš z duše. Moje třináctiletá dcera už několik týdnů bleje, bleje, bleje...Teď už řešíme i psychosomatiku, ale prapůvod byl po angíně ve střevech, kde se usídlil parazit a vyvolával plynatost-ta tlačí na žaludek a s dráždivým tračníkem dcery - bleje, bleje, bleje.... Na vlasy si ani netroufám pomyslet....

To je šílený

Ó, jak jsme šťastni, my, co nšžijeme ve velkoměstech, ale jen na okrají krajských měst. Ani v Praze, ani v Brně, ani nikde jinde na světě, kde je víc turistů než obyvatel. (I když se do Prahy i také občas ráda podívám). A chlupy - jakékoli , ale hlavně vlasy, nacházející se na jiném místě než na lebce, mě také dovedou rozhodit. Proto namísto koček máme doma andulky, Ty jejich poletující peříčka přece jen nejsou tak odporná. Díky za pěkný článek, Ivanko.

Hlavně ta peříčka uvidíte dřív, než je vložíte do úst

Ivanko, není co dodat

Pavle, díky

Maličkosti dokáží občas člověka rozhodit, ale adventní čas by to mohl nyní napravit.

snad, díky

a taky je dobry tohle: stokrat nic umorilo vola tam se uplne vidim i s ohankou

Kočičí chlupy mám ve všem, ale vlas mě taky rozhodí.

vlas je mnohem horší

Chápu

viď

Iv, neber si to tak, jinak nebudeš nikam chodit, nic jíst, nic dýchat... a na nikoho!!! sahat

Jj, taky se obávám, član jsem psala bezprostředně po návštěvě květinářství a drogerie, kde jsem kýžila koupit něco na výzdobu školky. Vrátila jsem se úpně kontaminovaná, vyřízená, bolavá