Vořeši nebo čistokrevní?

Dnes jsem zachytila jednu diskusi pod odkazem jisté paní, která nabízí štěňata namixovaná z několika ras, všechny pohříchu pro odvážné. Líbezná štěňata, o to nic. Ale lidé se jich bojí...

Jednalo se o směs rotwíka, bulíka a labradora. Zdálo se mi, že paní neuhlídala svou fenku, a následky nedozírné: na jejich sečtení by musely být nejméně dvě ruce, jak jsem vyrozuměla. Neuživí je, utratit je nechce, zájemci nejsou...

V diskusi jsem zachytila poměrně ostré výpady čtenářů vůči oné nešťastné majitelce. Přišly mi dost přes čáru a zbytečné, řekla bych, že musí mít dost i bez nich. Tím se ale teď nechci zabývat. Zaujala mě jiná věc. Všichni diskutující se jako jeden muž/žena shodovali, že smysl mají pouze čistokrevní psi. Vořeši všeho druhu jsou jenom důsledkem lidské nezodpovědnosti a jsou mnohostrannou hrozbou.

Jako šťastnou majitelkou dvou vořešic, chytrých a nesmírně laskavých psic, které samy netuší, čí jsou, to mnou hodně otřáslo. Šla jsem pokaždé výslovně a výhradně po křížencích, a nikdy jsem nelitovala, že jsem tak učinila. Veterinář u obou pravil, že někde v dálce, praprapra... byl vlčák, ale ty ostatní geny nejdou vystopovat. První fena se dožila skoro 17, druhé je zhruba tak 13-14, a až na následky týrání v mládí je zdravá. Lepší kámošky jsem si nemohla přát, navíc si je v houfu bezpečně poznám: strakaté, až pánbůh brání...

Až si půjdu pro dalších psa, resp. fenu, k čemuž se pomalu schyluje, neb osiřelé feně se stýská, zase to bude kříženec, vořech, bastard strakatá...milující, milovaná...

Jaký je váš názor? Vořech nebo "čistá rasa"?