- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Oplakali jsme nejen bedlingtona teriéra fenku Bellinu, krátkosrstého teriéra Ketynu, zlatého retrívra Endyho, ale i andulku Adélku a jejího druha Ferdíka (a další naše andulky). Naší zvířecí a ptačí kamarádi ocházejí bohužel dříve než my, lidé. Pěkná vzpomínka i článek, pan mí Ivanko.
A všechny jsme milovali. A oni nás. Stalo se mi jednou, že mi a kolegyně v práci oznámila, že se jí zase objevila rakovina a lékař jí řekl, že je to beznadějné. Přišla jsem domů, sedla si na pohovku a začala jsem brečet. Přiběhla ke mně Bellinka, chvíli mě pozorovala a pak začala zmateně pobíhat po pokoji. Když jsem nereagovala, sedla si vedle na zem, zdvihla hlavu a začala dlouze výt... Bylo to překvapující a dojemné. Silný zážitek- nikdy na něj nezapomenu. (I psi mají duši). Ivanko, karma.
u me porad strasne moc zivy
zrovna vcera by mela sestnact...
ach jooooooooooooooooooooo
Já jsem tohle dokázala napsat až po x letech
To hoře z úmrtí milovaného mazlíčka si nikdo, kdo to neprožil, nedokáže představit.
Já jsem se ze ztráty mého drahého kocourka (před 9 lety) doslova sesypal... Navíc, byl ještě velice mladý, přišlo to tak náhle, neočekávaně (rakovina lymf. uzlin). Operaci, do níž jsme vkládali tolik naděje, bohužel nepřežil.
Ale z toho daru, z té jeho bezpodmínečné lásky, budu čerpat až do konce svého života a svému drahému Mikimu za ni nikdy nepřestanu děkovat.
Vám samozřejmě karma veliká
Tak moje lásky znáš, ale v poslední době říkám miláčku a zlato nejčasteji Betyně. Častěji než Kapitánovi.
a to už je co říct Betynka je nádherná
Po odchodu rotvajlerky do nebe, už jsem v mém věku psa nechtěl, mohl mi smutnit po mém odchodu. A najednou tu máme štěně dámské až ze Sicilie, také mix. A život jde dál
Po tom co nám umřela čubička, jsme se dohodli, že jsme příliš staří na to brát si štěně. Osud nám přihrál pejska 12, kterému umřel páníček, byl hodně zanedbaný. Vypadlo, že ho budeme mít jen chvilku a vidíte dali, jsme ho do pořádku a dělá nám radost. Sice již hůř vidí, hůř slyší, ale rád chodí na procházky a je to hrozný mazel. Máme se rádi.
Vašek
Ivano, já se dlouho děsil toho, jak budou kluci reagovat, až některý z našich starých kocourů zemře. A před 14 dny umřela ta nejmladší kočička. Slzavé údolí.
Ivi, to je daň za lidsko-zvířecí lásku. Vím, o čem mluvíš, už několikrát jsme to doma prožili v kočičím vydání. Ale jedno Ti řeknu, to, že člověk dá svému např. útulkovému nalezenci krásný život, je obrovským obohacením pro obě strany.
Ano, já chodím a budu chodit pro psy jedině do útulku