Medvědice aneb Nevěřte prodavačkám

Zelené šaty jsem si už dlouho nekoupila, a to tuhle barvu miluju! Materiál příjemný, moc příjemný, decentně jsem hladila rukáv a snila.

Neodolala jsem a vyhledala cedulku, kde byla uvedená velikost a materiál: potvrdila jsem si, že materiál je luxusní a nanejvýše žádoucí, ale velikost mě uvedla do smutných rozpaků: ONE SIZE!

Mám už s tímto označením svoje, vesměs trpké, zkušenosti, takže jsem vrátila ten skvostně zelený kousek zpět na stojan, smutným i zklamaným okem jsem se s ním rozloučila, rozhodnuta vyhledat normální obchod s normálními velikostmi.

Prodavačka mě už chvíli pozorovala, sem tam pochvalně mlaskla, když jsem si přiložila hadřík na sebe a zkoumala soulad barev, ale když zaznamenala moje následné ochladnutí, přispěchala a jala se zkušeně masírovat mé ego. Ta barva k těm mým vlasům a očím, och! Ten střih! A materiál! Celé ty šaty a ta cena není moc velká! (Byla). Tahle velikost padne všem!

„Tak si to vyzkoušej,“ přidal se k přemlouvání přítel. „Taková krásná zelená...“ utrousil nevinně, ale očima se smál. Jasně. Býk a červená, já a zelená,...

Pochybovačně jsem zabručela. Je fakt, že jsem dost zhubla. Je ale taky fakt, že ne ramena a ne hrudník, na to je třeba myslet. Prodavačka mi vylíčila, jak tento model kupují MNOHEM SILNĚJŠÍ Italky! A jak v něm sekají patky!

No...Když Italky, proč ne já? Přivolila jsem ke zkoušení. Co se může stát... Paní mi jásavě odnesla šatky do kabinky. Vždyť jsem štíhlá bezmála jako laň! A látka je pružná, ta se přizpůsobí!

Opatrně jsem se soukala do šatů a připadala si jak had, který chce zpátky do své staré kůže. Přes hlavu to šlo podle očekávání dobře, krk se taky vešel, ovšem moje ramena mě zradila. Slabě jsem zavyla zoufalstvím. „Potřebujete pomoct?“ Prodavačka obratem vnikla do kabiny a jala se přikládat ruce k dílu. Výsledek nebyl úplně špatný, shodly jsme se. Nesmím ale hýbat rukama, zhluboka dýchat a dělat hlavou „nenene“, jinak mi výstřih uřízne hlavu.

Stála jsem potupeně před zrcadlem a vypadala jsem jako medvědice Máša před ulehnutím k zimnímu spánku, nažraná tak, že jí kožich praská na těle, aby vydržela celou zimu. Znovu jsem zabručela a tentokrát mi to šlo samo, jako bych bručela celý život.

Takže ty krásné zelené šaty si koupí někdo jiný. Někdo, kdo nemá ramena po otci a v mládí neplaval jak ďas. Kdo nemá hrudník jako kojná. Prostě já ne, no.

Zatím to ovšem nevypadalo tak jednoznačně. Dokonce se zdálo, že v milých šatech přecejenom odejdu: i přes veškerou snahu mou i prodavačky- té hadice našeptávačné- bylo jasné, že v nich budu až do smrti, což zase na druhou stranu bude cobydup, neb už se o mne pokoušel infarkt vzteky. Bylo mi jasné, že už navždy budu medvědicí Mášou před hibernací a že to nebude veselý život, přestože ráda spím, a zimní spánek bych si užila, což jsem i vyslovila nahlas.

Nakonec vniknul do kabinky přítel. Označil se za odborníka a zachránce medvědic v nesnázích. Nejdřív se asi deset minut smál jak zvíře, pak začal látku zkušeně uvolňovat, šrouboval mě jako červa z hlíny, obě svoje ruce pod šaty, přes břicho mě polechtal, takže jsem se zlomila v pase a bezděky ho fackla oběma rukama přes hlavu, jak tam tak přede mnou klečel, ruce mi vyprostil jako profesionál a tak se do toho položil, že mi současně se šaty vyhrnul nad hlavu i podprsenku! „Víš, že jsem vždycky toužil po sexu v kabince?“ zeptal se mě rozverně, když mi neochotně vracel podprsenku.

Prodavačka jen spínala ruce. Nakonec se zmocnila šatů, pohladila je, jako by se jim omlouvala a zarazila je opět mezi ostatní ONE SIZE. Nikdy už nebude manipulovat se zákaznicemi! Nikdy už moje oko nespočine na čemkoli takto označeném!

Jsem bez zelených šatů. A asi ještě dlouho budu. Objevila jsem sama na sobě příznaky posttraumačního stresového syndromu: klepu se, jen zahlédnu výlohu jakéhokoliv obchodu s hadry a těžce se mi dýše. Na popsaný zážitek vzpomínám velmi nerada.

Jeden člověk ale naopak vzpomíná často a rád; hádejte, kdo? No přece můj přítel, životní partner, zachránce medvědic, moje všecko!

„Nepůjdeme spolu zase nakupovat?“ ptá se nadšeně a nadějíplně.