- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Bojíme-li se samoty, život nás uvrhne do samoty. Chce po nás, abychom se se samotou spřátelili, a to je ta boží láska, chce naše dobro. Když se totiž dokážeme spřátelit se samotou, vztahy, které poté navážeme, již mají úplně jinou kvalitu, nejsou totiž deformovány naším strachem ze samoty. Opatrujte se.
Jedu z nemocnice.
Osud nám chystá různé nástrahy, ale i krásné věci, ke kterým může být dlouha cesta než je konečně najdeme. Pak je s opatrností uchopíme a opatrujeme.
Palec je nahoře ta tento blog, ale pokud je příběh pravdivý, jenom smutné pokývání hlavou.
Nádherně napsáno a zároveň si blahořečím, že toho o vás prakticky skoro nic nevím, a proto mohu doufat, že jde o fabulaci, která nemá přímou linku k realitě.
Jmenovkyně: to je síla. Přeji všechno nej, nej
Nevím, jak to napsat, aby to nevyznělo jinak, než to myslím, ale během posledního týdne jste už podruhé zmínila smrt. V diskuzi jste psala, že čekáte na smrt a teď zmar a beznaděj atd. Vím, že je někdy život hodně těžký, ale nemůže jít o deprese?
Krásně napsáno,Ivi. Hodně sil. Láska zůstává. Psaní v tom hodně pomůže. Držím palce, moc
Ivko, přeji Ti štěstí!