Byla k sežrání!

„Vyloženě chtěla jít se mnou,“ vykládal nadšeně syn. Právě se vrátil z obchodu, a byl plný dojmů, o které se teď se mnou poctivě dělil. Nuže: stál u kasy, a najednou ucítil jakési štípnutí na stehně. „První, co mě napadlo - že mě hryznul nějaký pes. Ale to by bolelo víc. Tohle bylo mnohem mírnější. Podíval jsem se, co to teda je, a ... to bys nevěřila! Sám jsem koukal jak spadlej z višně...“ Ještě teď kroutil hlavou, musím říct, že pobaveně.

Jak jsem se posléze dozvěděla, ono štípnutí pocházelo od jedné malé snědé ručičky! „Miniaturní cikánečka, tak tři roky, se mi normálně pokoušela vybrat kapsu! Měl jsem tam tu stoletou empétrojku, uši mi bimbaly venku.“ „No tak na tu se mohlo chytit fakt jenom batole,“ protočila jsem oči v sloup, protože onen zmiňovaný přístroj je vpravdě už elektronický šunkový salám, „nicméně jestli jsi měl cokoli v kapse džín, tak nechápu, jak se ti tam mohla vejít ještě něčí ruka, třebas maličká,“ podotkla jsem nevěřícně. „No právě že nevešla, skřípla se tam, takže jsem na to hned přišel!“ odpověděl se smíchem synek.

„A cos dělal?“ zeptala jsem se se zájmem. „Udělal jsem na ni ksicht a říkám: kdo mi to tu hrabe? Asi nějaká myška! Že by myška Hrabalka?“ „A co ona?“ zajímalo mě. „Čumákovala na mě jak štěně a smála se. Pak ovšem přikvačila její matka. Řvala na ni, mně se omlouvala, no fraška! Nejlepší bylo, že venku pak na ni řvala znovu, ale zase naopak, že to zvorala.“

Tu rodinu znám. Je velmi, velmi početná – obývá celé čtvrté patro nedalekého domu. První majitel obchodu hned naproti svůj krám kvůli této rodině přenechal jinému obchodníkovi, a ten si jako první věc v podnikání pořídil dvě statné „gorily“ na hlídání...V nedalekém Albertu za členy této rodiny chodí hlídači po celou dobu nákupu, a vědí velmi dobře, proč. Že by tedy maminka své dceři klnula a synovi se omlouvala od srdce je spíše k smíchu, než možné. „Normálně ji od malinka učí krást!“ shrnul to rozhořčeně syn.

Pak se zamyslel a zjihnul. „Když jsem odcházel, byly obě ještě v krámě. Z matky „gorila“ právě vytřásala nějaké cigarety, nebo co to měla pod tou sukní, a holka mezitím přišla ke mně. Chńapla mě za ruku a byla by snad šla se mnou! Zase na mě udělala štěňátko a culila se! Takový nádherný dítě! Úplně k sežrání," rozplýval se," a co z něj udělají?!“