Na Boží hod je třeba hodovat!

  Když se někoho zeptáte, který den nebo svátek v roce je nejvýznamnější, odpoví vám flamendři, že silvestr a většina ostatních uvede zřejmě Vánoce.

Obr.: Mistr Vysebrodskeho oltare: Seslani Ducha svateho, detail postavy Panny Marie. In Jaroslav Pesina: Mistr Vysebrodskeho cyklu, Odeon 1982

  Pokud narazíte na křesťana, tak dá možná přednost Velikonocům. Je tady, ale ještě jeden svátek, který dnes téměř zapomenut, svým významem všechny převyšuje. Jsou to Letnice (Šavuot) a slavnost Seslání Ducha svatého, Hod Boží svatodušní.
  Vánoce dnes vycházejí především z křesťanských tradic, z oslavy narození Spasitele. Pohanské prvky: vítání slunovratu, lití olova apod. dnes nejsou téměř pro nikoho nosné a nanejvýš představují jakýsi folklór. Vánoce dnes slaví prakticky všichni, nejen křesťanské, ale i vyznavači jiných náboženství i bezvěrci. A přiznejme si, že si vlastně počínají poněkud pošetile, když si na připomínku narození Ježíše, v kterého nevěří, dávají dárky, staví betlémy a zpívají koledy.
  Velikonoce již ale mají rozměr zcela jiný. Pro každého se najde něco. Židé si připomínají Pesach (východ z Egypta, ...), křesťané slaví Zmrtvýchvstání Ježíše Krista a všichni dohromady příchod jara a pomlázku.
  Vánocům a Velikonocům věnují media neobyčejně velký prostor a obchodníci tyto dny přirovnávají ke žním. Známí si posílají pohlednice a přání. Zato Letnice jakoby ani neexistovaly. Média o nich mlčí. Nikdy jsem nedostal (a ani neposlal) svatodušní pozdrav, i když v době ještě ne zcela vzdálené, to bylo stejně běžné jako k Vánocům a Velikonocům. A děti měly pochopitelně v pondělí prázdniny. Stále menší pozornost tomuto svátku věnuje i Církev. Letnicím poněkud chybí světský rozměr. Nejsou s ním spojené žádné zvláštní zvyky, žádný folklór a i křesťanské bohoslužby se nijak neliší od jiných dnů. Hodnoty duchovní a světské musejí jít ruku v ruce a k Božímu hodu patří, nejen slavnostní bohoslužba, ale i pečená husa a pivo; a mělo by bouchat šampaňské.
  Proč dnes Letnice nikoho nezajímají? O Vánocích i Velikonocích člověk něco dostává (lidem se narodil Spasitel, získávají svobodu z otroctví egyptského i z otroctví hříchu). O Letnicích se od člověka něco požaduje. O Letnicích byl stanoven Zákon, ale lidé chtějí být „svobodní." O Letnicích byl seslán Duch svatý, a od toho kdo přijal dary Ducha se mnoho vyžaduje, ale lidé odmítají závazky a povinnosti.

Pozn: Šavuot připadá na 5.(předvečer), 6. a (mimo Izrael) i 7. sivan) tj. (letos) na 28., 29. a 30. května. Slavnost Seslání Ducha svatého připadá na 30. (předvečer/svatvečer) a 31. května. Na neděli 31. května připadá i liturgický svátek Navštívení Panny Marie.

Petr Dejmal            Další články: dejmal.blog.idnes.cz