Výlety za Santinim - kostel, zámek i krystal

Nejznámější stavbou od Jana Blažeje Santiniho je kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, ale geniální stavitel zanechal na Žďársku svůj otisk na více místech, pojďte objevit další tři stavby.

Trasa výletu: Dolní Bobrová - Radešín - Červený mlýn - Kalvárie - Horní Bobrová

Slavný český architekt Jan Blažej Santini-Aichel projektoval své stavby na půdorysech, které symbolicky vystihovaly jejich poselství. Vše nejlépe odhalíme při detailním pohledu nebo při pohledu z ptačí perspektivy. Vše u Santiniho mělo svůj význam a bylo důkladně promyšlené, už od základů stavby až po okna, která byla projektována pro dokonalou hru světla. Pojďte s námi poznat tři málo známe stavby, které postavil na Novoměstsku na tehdejším pantství žďárského cisterciáckého kláštera.

Výlet ke třem stavbám architekta Santiniho začneme na náměstíčku v Dolní Bobrové u sochy sv. Jana Nepomuckého, kde můžete zaparkovat nebo můžeme využít autobusové nádraží, které je opodál.
Bobrová je jedním z nejstarších sídel na Novoměstsku, kterou založil Přibyslav z Křižanova. Jeho zeť Boček z Obřan založil roku 1252 žďárský klášter cisterciáků a tomuto klášteru věnoval i desátky z Bobrové. Až do roku 1950 se Bobrová dělila na Horní Bobrovou a Dolní Bobrovou, které oddělovala od sebe říčka Bobrůvka. Proto jsou dodnes v Bobrové dvě návsi, dva kostely…

Od sochy sv. Jana Nepomuckého z roku 1768 se vydáme přes silnici ke kostelu sv. Markéty, který byl postaven mezi lety 1250 a 1300 v gotickém slohu, součástí kostela jsou tři oltáře. Do dnešních dnů se na kostelu zachovalo gotické ostění jižního vchodu. Za zmínku stojí i zvon s reliéfem sv. Pavla, který se ukrývá ve věži a vytvořil ho pražský mistr Ondřeje v roce 1506.

Od kostela se vydáme po zeleně značeném naučném okruhu k říčce Bobrůvce. Projdeme se okolo Bílkovy lípy a Bílkova mlýna, který na svém místě stojí už od středověku. Dnes se jedná o barokní stavbu se zachovalou mlýnicí. První historicky známý majitel mlýna byl rod Düré, jež vlastnil také zámek v Radešíně. Po druhé světové válce proběhla konfiskace a mlýn připadl státu. Podle bývalých vlastníků se mlýnu také říká Hořínkův či Kubák.

Další naše kroky budou směřovat do Radešína, kde se projdeme okolo zámku. Radešínský zámek má své kořeny již v konce 16. století, kdy zde stála renesanční tvrz Radešínských z Radešovic. V roce 1607 získali tvrz Ditrichštejnové a později ji v roce 1638 předali obnovenému žďárskému klášteru. V roce 1684 byly upraveny exteriéry a roku 1706 byla stavba přestavěna z bývalého pivovaru na rezidenci žďárského kláštera, přičemž se na přestavbě podílel i slavný architekt Jan Blažej Santini-Aichel.

V Radešíně si můžeme zpříjemnit výlet přestávkou v místním pivovaru. Po občerstvení se vydáme dál po naučné stezce přes Červený mlýn a okolo Gohialova kamene na vrchol Kalvárie, kam vede barokní křížová cesta. Křížová cesta byla postavena roku 1820 z iniciativy bobrovského faráře Kleinbauera, na vrcholu kopce Kalvárie (dříve Strážný vrch) stojí velký žulový kříž a 14 zděných empírových kapliček obdélného půdorysu s litinovými pašijovými výjevy.

Až dojdeme na náměstíčko v Horní Bobrové, bude na nás čekat kostel sv. Petra a Pavla, který byl postaven v románském stylu a v průběhu 18. století prošel významnou přestavbou. Kostel patřil pod cisterciácký klášter ve Žďáru nad Sázavou, jehož opat Václav Vejmluva často spolupracoval s architektem Janem Blažeje Santinim. A právě jeho návrh byl využit pro přestavbu kostela v Horní Bobrové, což je potvrzeno uměleckohistorickým rozborem.

Interiér kostela je vyzdoben v jednoduchém vesnickém stylu baroka. Presbytář má hladké stěny bez štukového dekoru a hluboké okenní niky, které zvýrazňují jednolité stěny a propouštějí do interiéru více světla. Kostel byl na severní straně doplněn o kapli Svatého hrobu a v roce 1814 byla postavena nová hudební kruchta na místě pravděpodobné dřevěné kruchty.

Původní kostel měl jednolodní dispozici, západní věž a dvě věže u východního kněžiště a byl situován na vyvýšeném konci náměstí, kde tvořil dominantu obce. Santini se rozhodl razantně změnit dispozici kostela tím, že odstranil kněžiště a připojil k východnímu průčelí rozměrný halový prostor. Nové konkávně vyduté východní průčelí s bosovanými nárožími a sedlovými záklenky evokuje gotickou minulost kostela. Vrchní část rizalitu je zdobena nikou se symboly sv. Petra a Pavla.

K poslednímu cíli našeho výletu se dostaneme po červené turistické značce. Na konci Bobrové ve směru na Zvoli dojdeme k božím mukám. Tato drobná stavba byla dlouho opomíjena, až následně se ukázalo, že se jedná o další úžasné dílo od Jana Blažeje Santiniho. V roce 2020 byly Boží muka kompletně zrestaurována a získala zpět svůj původní vzhled. Drobná sakrální stavba je dokonalým krystalem, který dostal nátěr původní barvou tzv. pompejskou červení.