Santiniho cyklotrasa - unikátní památky a krásná Vysočina

Značená cyklotrasa 5061 vás provede krásnou Vysočinou a zavede vás na místa, kde zanechal stopu významný barokní architekt Jan Blažej Santini Aichel, který bořil dobové konvence.

Trasa výletu: Vojnův Městec – Žďár nad Sázavou - Obyčtov - Ostrov nad Oslavou - Radešín - Bobrová - Zvole - Bystřice nad Pernštejnem

Santiniho cyklotrasa je značená číslem 5061 a je ideální pro ty, kteří se zajímají o historii a krásy přírody na Vysočině. Trasa nese jméno po geniálním českém barokním architektovi Janu Blažejovi Santinim-Aichlovi a začíná ve Vojnově  Městci na hranici mezi Čechami a Moravou. Pokračuje až do Bystřice nad  Pernštejnem, kde po 67 km končí. Na této trase se můžete těšit na historické památky a překrásnou přírodu.

Začínáme u budovy bývalého zájezdního hostince a bývalé rychty, která stojí na náměstí ve Vojnově Městci od počátku 18. století. Tato honosná bílá budova je příkladem barokní gotiky a sloužila jako rychta a soudní síň. V patře se nacházely pokoje pro mnichy, kteří přijížděli na soudy, v přízemí byla hostinská krčma. Tato stavba patří mezi nejzajímavější v okolí a údajně ji navrhl Jan Blažej Santini. Ať už byla budova postavena jako hostinec nebo rychta a ať už byla přestavěna Santinim nebo podle jeho návrhu, patří k architektonickým skvostům gotizujícího baroka na Vysočině. Není proto náhoda, že cyklotrasa Santiniho okruhu začíná právě tady.

Z Vojnova Městce se vydáte po silnici, která nás zavede do Radostín a převážně lesem, dojedeme do Vepřové. Pokut máte čas, můžete v lese objevit i pramen řeky Doubravy, která zde začíná svou pouť, než se u Kolína spojí s Labem. Trasa nás provede přes Račín a Polničku do Žďáru nad Sázavou.
Po cyklostezce podél Pilské nádrže přijedete k areálu Zámku Žďár nad Sázavou, kde je Santini podepsaný třeba na vnitřních úpravách baziliky  Nanebevzetí P. Marie a sv. Mikuláše, konírnách, budově prelatury, ale  také na nedalekém Dolním hřbitově a hospodářském dvoru Lyra.

Největší chloubou je ale bezpochyby Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, který dominuje místní krajině už přes 300 let a právem je označován jako Hvězda Vysočiny. Kostel byl zapsaný v roce 1994 na seznam památek UNESCO. Kostel je založen na kompozici pěticípé hvězdy, která se odráží v  pěticípém půdorysu, pěti vchodech, pěti oltářních výklenkách a dvou  řadách po pěti kaplích, umístěných kolem centrálního prostoru. Tento  symbolický prvek odkazuje nejen na pět Kristových ran, ale také na pět  písmen latinského slova „tacui“ (mlčel jsem) a především na pět hvězd ve  svatozáři sv. Jana Nepomuckého, které se podle legendy objevily ve Vltavě po jeho utonutí.

Přes centrum města Žďáru pojete kolem dalšího architektova díla, jedná se o kostel Nejsvětější Trojice. Původně vznikl jako hřbitovní či špitální kaple v pozdně renesančním  stylu koncem 17. století. V průběhu 18. století proběhly rozsáhlé  úpravy, během nichž byla kaple přestavěna a rozšířena o sakristii dle návrhu Santiniho.

Trasa dále vede ze Žďáru přes obec Jámy a odtud do Obyčtova, kde se zastavíme u kostela Navštívení Panny Marie s půdorysem želvy. Kostel výjimečným poutním místem, kde byla již od počátku stavby přikládána velká symbolická hodnota. Kostel nechal postavit v roce 1723 opat cisterciáckého kláštera ve Žďáře nad Sázavou Václav Vejmluva a autorem projektu byl Santini. Kostel se vyznačuje unikátním půdorysem ve tvaru želvy, která symbolizuje stálost víry.

Podél toku Oslavy se dostanete do nedalekého Ostrova nad Oslavou, který je pak místem, kde najdeme Panskou hospodu. Budova představuje zajímavý příklad barokní gotiky. Půdorys hospody má tvar W a představuje iniciály opata Václava Vejmluvy, který ji nechal postavit pro odpočinek církevních hodnostářů  na cestách do žďárského kláštera či na křižanovské panství. V současnosti prochází budova postupnou rekonstrukcí, neboť v minulosti byla zabavena a následně zanedbávána.

Z Ostrova zamíříme přes Bohdalec do vesničky Radešín, kde objevíme Radešínský zámek. Tato zámecká stavba má své kořeny již v konce 16. století, kdy zde stála renesanční tvrz Radešínských z Radešovic. V roce 1607 získali tvrz Ditrichštejnové a později ji v roce 1638 předali obnovenému žďárskému klášteru. V roce 1684 byly upraveny exteriéry a roku 1706 byla stavba přestavěna z bývalého pivovaru na rezidenci žďárského kláštera, přičemž se na přestavbě podílel i slavný architekt Jan Blažej Santini.

Další zastávku si uděláte v Bobrové u kostela sv. Petra a Pavla, který byl vybudován na místě starého pozdně románského kostela. Santini ponechal původní západní věž, k ní přilehlou obdélnou loď využil jako nové kněžiště a v místě zbořeného starého kněžiště vystavěl prostornou loď. Touto kombinací dostal kostel opačnou orientaci, než bývá obvyklé. Interiér kostela je vyzdoben v jednoduchém vesnickém stylu baroka. Presbytář má hladké stěny bez štukového dekoru a hluboké okenní niky, které zvýrazňují jednolité stěny a propouštějí do interiéru více světla.

Po cestě z Bobrové do Zvole potkáte i velmi drobnou stavbu, která je také dílem toho barokního mistra. Jedná se o boží muka na konci Bobrové. Tato drobná stavba byla dlouho opomíjena, až následně se ukázalo, že se jedná o další úžasné dílo od Jana Blažeje Santiniho. V roce 2020 byly Boží muka kompletně zrestaurována a získala zpět svůj původní vzhled. Drobná sakrální stavba je dokonalým krystalem, který dostal nátěr původní barvou tzv. pompejskou červení.

Poslední Santiniho stavbou, která vás na cyklovýletě čeka je kostel je sv. Václava ve Zvoli. Tento krásný kostel má půdorys ve tvaru řeckého kříže, s východním ramenem kněžiště dvojnásobně delším než zbylá ramena. K závěru východního křídla jsou připojeny dvě mohutné věže, které přesunují celkovou dispozici kostela směrem k longitudinálnímu uspořádání. Lucerna na vrcholu střechy, modelovaná podle symboliky knížecí čapky, je výraznou dominantou. Písmeno W ve vrcholu štítu západního průčelí připomíná stavitele a žďárského opata Vejmluvu. Interiér kostela je charakterizován monumentální prostotou s hladkým a téměř nezdobeným zdivem. Hlavní oltář pochází z roku 1770 a obraz Setkání knížete Václava s Radslavem Zlickým vznikl v okruhu malíře Karla Škréty.

Do cíle cyklotrasy, Bystřice nad Pernštejnem, je to odtud už jen necelých deset kilometrů.Tady můžete využít „Tišnovku“ a vlakem se dostanete zpátky do Žďáru nad Sázavou.