Ve včerejším vydání Mladého Franty včera dnes i zítra jste si mohli přečíst neuvěřitelně hloupý, o to více však hysterický článek Karla Steigerwalda pod názvem: Návrat velikánů? Klaus a Zeman českou politiku nespasí. (odkaz zde)
Hned samotný nadpis stojí za lehké rýpnutí. A jak to víte, pane Steigerwalde? Miloš Zeman byl zvolen prezidentem v té tolik opěvované přímé volbě, po níž jste i Vy sám tak dlouho volal, vox populi, vox dei. Takže když nebyl zvolen Váš favorit, je ten, který byl zvolen méněcenný? A jak víte, že případný návrat Václava Klause do politiky by skutečně nebyl spásou pro Českou republiku rozvrácenou už mnoho let se vlekoucí ekonomickou krizí? Vy rozhodujete o tom, kdo nás spasí, a když to nejsou ti, které si přejete Vy, tak je všechno špatně?
Dovolím si upozornit jen na několik hloupoučkých vět z komentáře pana S.: „Zeman chce sestavit koaliční orchestr, který by pod jeho taktovkou vládl jako dobře naladěné trio. Levicová politika je bez něj v rukou nul typu Zaorálka, je tedy na něm zachránit ji.“ To přece vůbec nezáleží na panu Zemanovi, to záleží výhradně na občanech, jak v předčasných volbách rozdají karty. Pokud bude v Poslanecké sněmovně možná i jiná než levicová koalice, případně vůbec nebude většina poslanců z levicových stran, tak přece taková vláda prostě nevznikne, i kdyby se Zeman na hlavu stavěl a odstrkoval se při tom ušima.
Další věta je ale ještě lepší: „Klaus má cíl menší. Zachránit pravici od zkázy, která by v politice vytvořila desetiletou proluku.“ Jak na tohle Stegerwald přišel, je mi vskutku záhadou. Buď s profesorem Klausem má mimořádně nadstandardní vztahy, že ví víc než lidé kolem Václava Klause, nebo, a to se mi jeví jako mnohem pravděpodobnější, je to jen ničím nepodložená spekulace, prostě takové plky, aby něco napsal, když už je za to placen, že? Každý, kdo zná Václava Klause, ví, že to není člověk, který by si kladl tak nízké cíle, ale že to je naopak člověk, který chce skutečně ovlivňovat politiku v České republice a vyvést ji ze současného marasmu.
Další věta už ale není jen hloupá, ale je s prominutím pitomá: „Na scéně se tak objevují dva velikáni, dva zachránci. To je pojetí politiky spíš východní než středoevropské.“ Tak za prvé. Václav Klaus a Miloš Zeman se na „scéně“ neobjevují, oni tu prostě jsou. A za druhé. Nezastupitelná úloha výrazných osobností je typická pro východní Evropu, rozumějme Rusko, či spíše Asii? Opravdu, pane Steigerwalde? Opravdu Evropa, tedy ta demokratická, neměla v posledních nejméně padesáti letech zcela výjimečné osobnosti, které se právě staly hybateli změn našeho kontinentu po Druhé světové válce? Skutečně zde nebyl po válce v Německu Konrád Adenauer, francouzský prezident Charles de Gaulle, později německý kancléř Willy Brandt a pak i nepřehlédnutelná postava Helmuta Kohla? Kde by dnes byla Evropa, nebýt osobností, které nebyly generovány jako šedé myši stranickými sekretariáty, ale naopak kteří sami byli tvůrci nové evropské politiky, jako například francouzský prezident Valéry Giscard d'Estaing, nebo François Mitterrand? Nebo snad ani rakouského kancléře Bruno Kreisky, švédského premiéra Olofa Palme, nebo baronku Margaret Thatcherovou nepovažuje pan Steigerwald za osobnosti, které lze označit bez ironie za velikány evropské politiky? A půjdeme-li ještě víc na západ až za velkou louži, tam je mimořádné postavení prezidenta snad zcela zjevné. Copak si nepamatuje na nadšení, které vyvolával v Evropě J. F. Kennedy? A ani Ronald Wilson Reagan nebyl podle něj mimořádným prezidentem, jehož nekompromisní politika nakonec srazila na kolena tu zdánlivě neotřesitelnou moc Sovětského svazu, která dusila 45 let celou východní Evropu? A konečně zpochybňuje snad i význam lidí jako byl v Polsku Lech Wałęsa nebo u nás Václav Havel? Tak jak je to s tím „východním pojetím politiky“, pane Steigerwalde?
No a konečně na úplný závěr náhle sdělil pan S. čtenářům: „Sám prezident Klaus dobře ví, že aktuální a potřebná témata přinášejí úspěch. Ani z Klause by nevyrostla velká politická postava, kdyby neměl právě taková témata a neprosazoval je racionálně a jasně.“ Že by přece jen záblesk intuice? Přesně tak. Právě proto nastupuje takové zděšení, že se profesor Václav Klaus vrátí a právě touto svojí schopností pojmenovat problémy, analyzovat jejich příčiny a nacházet někdy i nepopulární, ale účinná řešení, osloví nemalou část voličského elektorátu lidí přemýšlivých a pravicově smýšlejících a vrátí do naší politiky to, co zde již dlouhou dobu chybí. Totiž skutečnou odbornost, odvahu a vizi. Ne na jedno volební období, ale na nejméně dvacet let. Pokud totiž EU ztrácí pud sebezáchovy a rezignuje na konkurenceschopnost starého kontinentu v souboji s novými ekonomickými velmocemi, státy označovanými jako BRIC(S), nemusí přece Česká republika slepě následovat „tahouny“ EU do propasti, do které se rozhodly nás společně s celým kontinentem stáhnout.
