Kterak v Postoloprtech vyřešili největší školní aféru.

Bylo to veliké pozdvižení na slavném vzdělávacím ústavu města Postoloprty, když v pondělí 4. dubna léta páně 1911 ráno před zahájením vyučování bylo v jedné učebně v rohu za katedrou přímo pod obrazem jeho císařské milosti Františka Josefa I. objeveno něco tak nepochopitelného, jako vskutku impozantní lejno.  

Že podezření padlo na známého kverulanta a repetenta Humla, či drzého septimána Škárku, bylo jen logické. Tito výlupci však vehementně popřeli autorství tohoto exkrementu. Vyšetřování tedy probíhalo dále a pak na upozornění právě drzého Škárky, který sám ráno v učebně lejno objevil, bylo vedeno nečekaným směrem. Jistě si dovedete představit, jaké zděšení zavládlo mezi šedovlasými pány profesory, když jako skutečný pachatel tohoto nevídaného porušení školního řádu, byl označen premiant Vítek Bártů, synek ctihodného pana lékárníka a úda městské rady, dokonce místostarosty poklidného městečka Postoloprty.

Ctihodný profesorský sbor se sešel k poradě, která jistě byla nejbouřlivější za celých 88 let existence tohoto ústavu. A vpodvečer konečně předstoupil před městskou radu ředitel reálného gymnasia, aby seznámil přítomné s rozhodnutím profesorského sboru.

Z ústavu v Postoloprtech i ze všech škol v celém mocnářství nechť je vyloučen drzý septimán Škárka, který tím, že upozornil na tak ohavnou skutečnost, jako je lejno v rohu učebny, nenapravitelně poškodil dobré jméno ctihodného ústavu v Postoloprtech. A podmínečně nechť je vyloučen i repetent Huml, který se drze odmítl přiznat, čímž přivedl profesorský sbor do trapné situace.

Jak moudré rozhodnutí.