Po dnešním jednání politických předáků na Hradě zaznělo z úst Václava Klause sice opatrné, ale jasné sdělení: "My jsme ti, kteří budou formulovat, co je a co není veřejným zájmem." Rozhodnutí Ústavního soudu jsou připraveni obejít jakýmkoliv způsobem. Tím se otevírá Pandořina skříňka. Přijetím nového Ústavního zákona či jiným „nestandardním“ postupem, který zvolí, se totiž ČSSD a ODS ujistí o své beztrestnosti, a postupně začnou oklešťovat nejen demokratické principy pluralitního parlamentního systému v ČR, ale rovněž svobodu každého občana, pro kterého je možnost dovolání se spravedlnosti u Ústavního soudu často poslední možností, jak si zachovat svou lidskou důstojnost. Hovoříme o případech lidí, kteří se stali obětí vyděračských praktik státních a polostátních firem, úřadů, ale i zaměstnavatelů a majitelů domů.
ODS a ČSSD totiž zjistí, že se jim nejen dobře pluje na jedné jachtě, ale také, že tato země je ještě stále dost bohatá na to, aby se všichni její občané nedobrovolně složili na pohodlný život politických předáků dvou jen zdánlivě antagonistických stran, ve skutečnosti již v současnosti ovládajících loutkovou vládu, v jejímž stínu si tiše hrabou do vlastních kapes.
Opravdu se 20 let po sametové revoluci smíříme s tím, že v novoročním projevu pana prezidenta si poslechneme, jak nutná je pro naši republiku vedoucí úloha tentokráte dvou politických stran?
