Kdo z nás by neznal tu slavnou scénu, kdy Jára Cimrman přihlásil ve Vídni svousedmihodinovou operetní fresku „Proso“ do mezinárodní operetní soutěže vypsanéu příležitosti zahájení provozu obřího Ruského kola v Prátru.
V porotě soutěže seděli tito pánové:
František Lehár ( † 24. 10. 1948), Johann Strauss ( † 3. 6. 1899), Oskar Nedbal ( † 24. 12. 1930), Adolf Piskáček ( † 7. 6. 1919), bratr Rudolfa Piskáčka ( † 24. 12. 1940) a maďarský statkář a hudební mecenáš Béla Kálmán (ve skutečnosti byl otcem Imre Kálmána Karoly Koppstein), otec skladatele Imre Kalmána ( † 30. 10. 1953). Citace z přednášky Zdeňka Svěráka: „Tito mužové se domnívali, že celá soutěž bude hladkou záležitostí. Že si totiž navzájem pochválí svá vlastní díla a rozdělí se o ceny, jak to tak chodí. Očitý svědek, korepetitor Josef Tesárek z Českých Velenic, ukryt za deskou piana, zapsal celou scénu, kdy tito pánové „rozkradli?“ Cimrmanovu operetu Proso.“
Tak až sem malá ukázka z přednášky Zdeňka Svěráka o údajné krádeži. Na oficiálních stránkách se dočteme: „Vědecký tým českých cimrmanologů dokazuje po mnoha desetiletích, že autorem světově proslulých melodií z Netopýrů, Polských krví a mnoha dalších operet je zapomenutý Cimrman. Výsek z operety "Proso" (sedmina původního díla!) uváděný pod názvem "Hospoda Na mýtince" dává tušit, jak monumentální musel být Cimrmanův vyloupený sedminásobek. "Hospoda Na mýtince" je nejhranějším kusem Divadla Járy Cimrmana. Více než 1000 repríz.“
V druhé části večera pak mohou diváci shlédnout operetu Hospoda na mýtince, ve které zazní slavné operetní árie například árie tuláka z operety R. Piskáčka „Tulák“ (autorská práva na toto dílo zanikla v roce 2010), árie „Líbám, ženy, vás tak rád“ z operety Fr. Lehára „Paganini“ (autorská práva platí až do roku 2017), árie „Blondýnky něžné“ z operety O. Nedbala „Polská krev“ (autorská práva zanikla v roce 2000) a také na konci operety árie „Ty české panenky“ z operety „Perly panny Serafinky“ R. Piskáčka (chráněno do r. 2010), atd.
Vzhledem k tomu, že tato hra autorské dvojice Svěrák – Smoljak měla premiéru 17. dubna 1969, je nesporné, že použitím nikoliv nepodstatných částí děl jiných autorů, došlo k evidentnímu porušení autorského zákona. Pravda, v tehdejším normalizačním komunistickém režimu si nikdo s takovými kapitalistickými přežitky, jako je ochrana autorských práv, starosti nedělal, ale použití textové i hudební složky celých operetních árií není až tak obvyklou záležitostí a v civilizovaném světě by to asi ani nebylo možné. Ale v případě více než tisíckrát reprízované hry „Hospoda na mýtince“ došlo ke krádeži na druhou. Nejen, že použili díla světově proslavených operetních skladatelů, ale ještě je samotné označili za zloděje.
Pokud neměl pan Zdeněk Svěrák nejmenší problém s tím, že si přivlastnil, přesněji, že připsal slavné árie z nejznámějších operet Járovi Cimrmanovi, navíc tisíckrát zopakoval, že tyto árie mu byly ukradeny, pak je opravdu trapné, aby se domáhal soudní ochrany, kvůli nějakému pitomému metelesku blesku.
A navíc není jasné, zda k provozování operety „Hospoda na mýtince“ získal alespoň svolení samotného Járy Cimrmana, případně jeho dědiců. … :-)
P.S. Moc mne mrzí, že jsem musel napsat tento blog. Pamatuji se na první představení, která jsem viděl ještě v Redutě, tehdy jako dítě školou sotva povinné, ale trestní oznámení stárnoucího pana Svěráka, který tluče o stůl svým občanským průkazem a soškou Oscara, se slovy, kdo je tu nejstarší, kdo je tu nejstarší, mne fakt velmi mrzí. Milý pane Svěráku, není Vám trapně?
