Řešení pro evropskou unii

Evropská unie není schopna se vypořádat s emigrační vlnou a to pouze z jediného důvodu, že emigranti, kteří se dostanou na území evropské unie mají zajištěné veškeré sociální výhody, aniž by musely pracovat a to je velice lákavé. 

            Vše je založené na špatném výkladu listiny lidských práv a svobod. Státy dodržující listinu lidských práv a svobod by měli dát emigrantovi právo žít v jejich zemi, ponechat emigrantovi jeho právo na jeho víru a na jeho svobodný pohyb, ale také mu měly možnost se do nové společnosti začlenit a to tak, že mu nabídnou práci a pokud emigrant práci odmítne, tak by měl emigrant o všechny sociální výhody přijít. 

            Navrhuji, aby EU každému emigrantovi nabídla práci. Každý emigrant, který vstoupí na území EU bez ohledu z jakého státu pochází by měl tři možnosti:

1)Našel by si práci standartním způsobem, tak jak jí nabízí trh práce.

2)Využil by možnost nechat se zaměstnat Evropskou unií.

3)Prokázal by, že má dostatečné finanční možnosti, takže nemusí vykonávat každodenní práci.

Pokud by si emigrant zajistil práci, měl by emigrant právo na výběr ve kterém státě unie by, žil, totéž by platilo v případě, že by emigrant prokázal, že má finance

V případě, že by se nechal emigrant zaměstnat EU, tak EU by mu zvolila stát, kde práci vykonával.

V případě, že by se jednalo o osoby mladších než 18 let bez rodinných příslušníků, tak by se o mě postarala EU dle příslušných zákonů a poté co by dosáhly 18 let, tak by se musely vybrat jako jejich starší kolegové.

V případě, že by se jednalo o osoby starší nebo dlouhodobě nemocné či handikepovaný , kteří nemají šanci se  uplatnit na trhu práce, tak by EU jim nabídla takovou práci aby jí byly schopni zvládnout anebo pokud věk emigranta dosáhne hranice pro odchod do důchodu, tak by emigrantovi připadlo právo na důchod. Obdobně by se postupovalo při posuzovaní dlouhodobě nemocné či handikepovaný emigranta měl by stejná práva a povinnosti.

EU při by u při posuzování emigranta neměla řešit otázku původu státu, pouze věk (při nesrovnalostech by se vyházelo z biologického věku).

Měsíční plat přes EU by měl mít nižší hodnotu, než minimální mzda v daném státě, V případě, že emigrant vykonává práci přes EU, má právo kdykoliv tuto hůře placenou práci ukončit a najít si lépe placenou práci na trhu práce.

Aby pracovní povinnost pro emigranty, neměla povahu diskriminace, týkala by se všech osob žijící na území EU.

Povaha práce přes EU by měla různorodá. Měla být prací pro zatím méně kvalifikované osoby, ale zároveň užitečná, dále by měla mít možnost kariérního růstu.

Peníze která každá země EU vydává na vlastní sociální výdaje, by se rázem přesunuly na projekty, kterých by se platilo zaměstnání přes EU.

Emigranti, kteří by nechtěli pracovat a neměli by dostatečnou finanční možnosti, by měly právo opustit EU.

Pokud by tato pravidla platila, měla by za následek tyto změny:

Každá osoba žijící na území EU, by měla osobní motivaci, aby se zlepšovala a měla možnost mít lépe placenou práci.

Ekonomika jednotlivých státu by výrazně vzrostla. Jednotlivé státy by měly zájem o emigranty.

Podle počtu případných odchodů některých emigrantů mimo EU, by se zjistilo, jestli do EU šli převážně tzn. „ekonomičtí emigranti“ nebo jestli většinu emigrantů tvořili lidé, kteří mají zájem se zapojit do budování EU.

Určitě by utichly xenofobní názory některých politiků, kteří mají zájem na rozbití EU.

Práce přes EU by začala zase sjednocovat Evropu.

Věřím tomu, že by nedošlo k Brexitu.

Rozumím názoru, že bude problém přesvědčit některé lidi, aby začaly chodit do práce, je možné že v některých částech EU se to neobejde bez komplikací, ale čím později by se tento systém zaváděl, tím horší by to mělo následky.

Řešení pro evropskou unii = 100 % zaměstnanost