Vladimír Menšík a film, část 2.

Hladinku pane kapitáne?
Květuško, jak známo, řidičům se nenalejvá ... Ještě jednou a vemu ti kněžnu!
Z dialogu mezi paní hostinskou a kapitánem Trondou.

Film Nahá pastýřka patří k žánru klasických českých detektivek. Vznikl v roce 1966 a Vladimír Menšík zde ztvárnil sympatického příslušníka SNB, navíc režiséra místních divadelních ochotníků, kapitána Trondu. Na následujících řádcích se seznámíme s přípravami a průběhem natáčení.

Připomeňme si stručně obsah filmu. Děj se odehrává na zámku Ronov (ve skutečnosti hrad Orlík), na kterém se traduje legenda o tajemném obrazu Nahá pastýřka, který byl spatřen kdysi v minulosti a od té doby se považuje za ztracený. Profesor Nykl (Miloš Nedbal) si je jistý, že obraz je stále na hradě. Během rekonstrukce, která má za úkol ověřit tuto teorii, je v rytířském sále nalezena mrtvola paní Anny, správkyně zámku (Jiřina Petrovická). Později je také zavražděn malíř Maudr (Martin Růžek), který vytváří "zaručeně" pravé obrazy, které správkyně prodává cizincům. Vyšetřování obou vražd vede poručík Tronda (Vladimír Menšík) spolu s majorem Berglem (Jan Skopeček), kapitánem Rojem (Oldřich Velen) a nadporučíkem Patrasem (Zdeněk Řehoř).

Autorem scénáře jsou Jiří Karásek, Fr. Břetislav Kunc a Jaroslav Mach. Posledně jmenovaný byl i režisérem. Film vznikl v tvůrčí (dramaturgické) skupině Bohumil Šmída - Ladislav Fikar. Bohumil Šmída ztvárnil i nezapomenutelného Pacínka, v synopsi je charakterizován jako "několikrát trestaný dobrosrdečný muž, který je odborníkem na intarzovaný nábytek", jinak pravá ruka paní Anny. Náklady na film se vyšplhaly na necelé 2 miliony Kčs.

V lednu 1966 se konala řada přípravných schůzek, na kterých byly dohodnuty ateliérové termíny, dělány úpravy na literárním scénáři. Vzhledem k tomu, že ve filmu hrají velkou roli obrazy starých mistrů, byl pro zhotovení kopií vybrán akademický malíř Quido Fojtík.

Na konci ledna byly zahájeny přípravné práce, které trvaly do konce března. Na nich proběhly porady ohledně obsazení rolí a také zde bylo jednáno o exteriérech. Kandidátů na zámek Ronov bylo hned několik. Vedle Orlíku (který byl vybrán) to byly zámky Červená Lhota, Hluboká nad Vltavou, Kratochvíle, Lednice ad. Ak. malíř Fojtík, který byl dle doporučení jako jediný schopný namalovat kopie obrazů, předložil návrhy a skici, které byly schváleny (1). Dne 21. února předal režisér Jan Mach dopracovaný technický scénář.

Během příprav filmu bylo jednáno také o hereckém obsazení. Juditu, neteř malíře Maudra měla hrát J. Obermaierová, v té době posluchačka třetího ročníku DAMU. Protože nebyla nakonec uvolněna, byla role narychlo obsazena Evou Jandáčkovou. Podobně i u ostatních rolí byl angažován nakonec někdo jiný. Profesora Laburdu (Karel Höger) měl hrát Fr. Smolík či Jan Pivec. Další herci, kteří se ve filmu neobjevili byli Jiří Lír, Čestmír Řanda nebo Vlasta Fialová.

Největší problém ale nastal s rolí kapitána Trondy. Vladimír Menšík, pro kterého byla tato role přímo napsána točil v té době Markétu Lazarovou. A protože režisér Fr. Vláčil neměl dopředu delší časový plán natáčení, bylo velmi obtížné vše skloubit dohromady. Vedoucí výroby příliš s tvůrci Nahé pastýřky nekomunikoval, mělo to dokonce dopadnout tak, že Vladimír Menšík bude muset roli "pustit" Janu Skopečkovi a jeho roli kpt. Bergla bude hrát Jiří Adamíra. Ten naštěstí nemohl, proto role kpt. Trondy byla pro Menšíka zachráněna. Nutno podotknout, že pro Vladimíra Menšíka to bylo nesmírně fyzicky a psychicky těžké natáčení, protože neustále přebíhal z filmu do filmu (ve stejné době byl vázán také na filmu Vražda po našem). Markétu Lazarovou dotočil bezmála půl roku po skončení natáčení Nahé pastýřky.

Poslední březnový den roku 1966 bylo zahájeno natáčení v Malešicích. Během realizace bylo s povděkem kvitováno dřívější rozhodnutí postavit Rytířský sál, Obrazárnu a Lovecký salonek v atelieru. Natáčení na zámku totiž probíhalo v plné turistické sezoně. Také velký počet herců, kteří museli být v jeden čas na scéně mluvil pro točení v ateliéru.

Pokud si na film pamatujeme dobře, vybavme si scénu kpt. Trondy s paní hostinskou Květuškou (Kateřina Klumparová). Tronda, jako režisér ochotníků, kteří zkouši na představení Lucerny, jí přehrává roli kněžny. Nikoho nepřekvapí, že tento výstup byl zcela v režii Vladimíra Menšíka. Podíváme-li se do technického scénáře, zůstalo pouze u začátku výstupu , kdy kpt. Tronda vyčítá hostinské, že nalévá řidičům, navíc když jsou v práci a hrozí ji, že jí roli vezme. Poté Menšík začíná svou mistrovskou improvizaci, jejíž aspoň nástin bychom ve scénáři těžko hledali. Až když Pacínek ocení nový, lepší výstup paní hostinské, jsme opět ve scénáři.

První kopie filmu byla bez připomínek schválena 26. července, 3. prosince téhož roli se konala premiéra. Kritikou nebyl film přivítán kladně, byl mu vyčítán plytký děj a tuctovost. Snad čas film prověřil a nyní by kritika byla možná příznivější.

Poznámky:
(1) V průběhu natáčení se jeho výtvarné představy, jak mají obrazy vypadat, lišily, vše ale ke spokojenosti režiséra posléze předělal.

Další informace o Vladimíru Menšíkovi: www.vladimir-mensik.cz

Zdroj:
Barrandov Studio a.s., archiv, sbírka Scénáře a produkční dokumenty (Scénáře), film Nahá pastýřka