Svoboda slova-jeden z pilířů demokratické společnosti. Pokud není zneužita, znásilněna pro projevy porušující zákon, musí být respektována, ať se nám ten či onen výrok nebo komentář pod fotkou, líbí nebo ne.
Svoboda slova-jeden z pilířů demokratické společnosti. Pokud není zneužita, znásilněna pro projevy porušující zákon, musí být respektována, ať se nám ten či onen výrok nebo komentář pod fotkou, líbí nebo ne.
Tak to prostě je a ikdyž poslední volby a povolební jednání zavání návratem srpu, kladiva a třešní, věřím, že demokracie se jen tak zlomit nedá, že tohle soudružnické náčiní kopne někam do temného kouta, zamkne a klíč spolu se shnilými, červivými třešněmi spláchne do záchoda.
Není to tak dlouho, co divadelní hra Hrdý budžes odrážela nátlaky a žaloby předních představitelů tehdejší politické scény. Hlavní představitelka této inscenace dostávala nenávistné anonymní dopisy na objednávku i bez. Zastal se jí i tehdejší ministr kultury.
Teď je zde divadelní inscenace Naše násilí a vaše násilí, chorvatských autorů.Inscenace oceňovaná, kritizovaná, provokující, naprosto mimo jakýkoliv žánr a jakékoliv normy. Inscenace, která zaujala lidi na několika evropských festivalech i na domácí scéně. Inscenace, jejíž autoři, chodí po tenkém ledě s nadšením. Namísto radosti a pocitu výjimečnosti, že si tvůrci vybrali jako jednu ze zastávek (bůhví proč) Brno, celou zemi, prolezlou ksindly od Pražského hradu až po nejhorší ubytovnu v Bohumíně, zachvátila panika, že se děje něco nehorázného, nepřípustného, nedůstojného. Sám slovutný Ježíš Kristus, přímo uprostřed (tedy zřejmě, nerad bych křivdil brněnským kulisákům) jeviště, znásilňuje nebohou muslimku. A má bejt?Divadelní představení nezobrazuje realitu!Nikdy! Může z ní čerpat a vycházet z reálných událostí, vykreslovat reálné osoby a osudy, ale nikdy to nebude realita. Možná něco podobného měli v Brně hlásit obecním rozhlasem. V jednom z ostravských divadel hrají velmi úspěšnou a oblíbenou hru, Můj boj, v níž se Adolf Hitler přátelí s židovským chlapcem. A má bejt?
V prvním případě několik ,,posledních spravedlivých“ vtrhlo až na na brněnské pódium a přerušilo představení, které kromě dvou stovek brněnských diváků už v Česku nikdo další neuvidí. Absurdní obrázek v zemi, kde je víc kostelů než věřících, kde víc lidí věří v jednorožce a poklad na konci duhy než v Boha a jeho synáčka.
Absurdní i proto, že stejná hra byla uvedena v Polsku, evropské baště náboženství, naprosto bez problémů. U nás jsme zděšeni víc, než když prezident s kalašnikovem v ruce vybízí k odstřelu novinářů. V ostravském divadle k narušení představení, za 10 let, nedošlo, ikdyž by se současní nácci mohli rozhněvat a přijít vyjádřit své rozhořčení nad tím, že se jejich modla, jejich kluk z plakátů, jejich vůdce, bratříčkuje s nečistým židem. Tohle chceme? Ne, díky, raději demokracii i v dnešním zoufalém stavu, než návrat do minulosti.
