Ekonomické události 39. týdne

shutdown americké státní administrativy, stagnace naší ekonomiky a zdaleka neuzavřený boj s inflací 

Na trhy měla minulý týden největší vliv situace kolem nedostatku prostředků pro další financování americké státní administrativy (government shutdown), což vede k přerušení práce “nedůležitých složek” státní zprávy (mezi “nedůležité složky” se například řadí i federální potravinářská inspekce, která například kontroluje, zda prodávané nápoje nejsou kontaminovány škodlivými látkami. I když první government shutdown proběhl již v roce    1879, dalo by se čekat, že jsou investoři s tímto americkým koloritem již smířeni, vládla v minulém týdnu na trzích značná nervozita, a většina aktiv (akcie, komodity, drahé kovy, dluhopisy) procházela značným poklesem. 

V důsledku těchto poklesů se výnosy amerických 10letých státních dluhopisů vyšplhaly na 4,55%, což je nejvyšší hodnota od roku 2007. Růst výnosů na státních dluhopisech (pokles cen těch dříve vydaných) a růst dolaru proti Euru (kurz 1,04 Eur/USD je letošní nejnižší hodnota tohoto kurzu) dokumentují příklon velkých investorů k bezpečným aktivům (americký státní dluhopis a dolar). Tento příliv peněz do těchto aktiv patrně skončí v okamžiku, kdy FED definitivně přestane zvedat sazby. To nás ale patrně letos ještě nečeká - mimo jiné i prezident FEDu v Minneapolisu Neel Kashkari vyjádřil nejistotu ohledně toho, zda centrální banka již ukončila zvyšování sazeb, a poukázal na pokračující silné ekonomické klima. Kashkari rovněž naznačil možnost více než jednoho zvýšení sazeb.

Klíčovou událostí na naší scéně v minulém týdnu bylo zasedání České národní banky. Ta ponechala úrokové sazby beze změny (7%) a neslo se v lehce jestřábím tónu, když Guvernér Michl zmínil, že s ohledem na výhled vysoké jádrové inflace by mu osobně nevadilo měnovou politiku ponechat utaženou déle, než by bylo „optimální“ a inflační cíl podstřelit (tedy dosáhnout inflace nižší než 2%). Tento výrok ukazuje na to, že situace s poklesem inflace nemusí být tak jasná, jak by se mohlo zdát.

Inflace v eurozóně poklesla pod 5%, a to jak celková inflace (4,3%), tak její járová složka (4,5%). 

Výkon české ekonomiky za 2Q 2023 finálními čísly revidován na mezikvartální stagnaci (0%) oproti původnímu odhadu +01 % a meziroční pokles o 0,6% proti odhadovanému poklesu o 0,4%. Znamená to, že se naše ekonomika dostala do tzv. stagflace, kdy stále ještě bojuje s vysokou meziroční inflací a nulovým růstem. Zda se naše ekonomika letos proti loňskému roku propadne či nikoliv, ukáží následující měsíce. Každopádně, pět předních německých hospodářských institutů předpovídá, že hrubý domácí produkt (HDP) Německa letos klesne o 0,6 %.  A podle hesla “když Německo dostane rýmu, Čechy mají chřipku” se dá očekávat i u naší ekonomiky spíše pokles.