Severní Kypr (2/3). Místo, kde se zastavil čas

Severní Kypr má jedinečnou atmosféru, nádhernou přírodu, rozmanité památky a rozsáhlou historii. Tato země oficiálně neexistuje, o to více stojí za návštěvu.

Mavi Kosk

Alias Vila Byrona Pavlidese. Každá země má svého Krejčíře :-). Mezi vesnicemi Çamlibela Tepebaşise na západ od Kyrenie nachází vila z 60 - 70 let. Pavlides byl obchodník se zbraněmi – mafián. Při zatýkání utekl tajným tunelem z vily a následně i z Kypru do zahraničí, kde byl zastřelen. Údajně to bylo na Sicílii. Vila je za obcí Çamlibel. Při vjezdu do areálu vás zastaví vojenská hlídka, kde musíte odevzdat pas. Na oplátku dostanete ID kartu. Hlídka vás pošle dál asi 500m po úzké cestě na parkoviště u samotné vily. Po cestě občas minete vojáka s puškou. Už toto je zážitek sám za sebe.

Při vstupu do vily zaplatíte kartou vstup. Nejde platit hotově! Luxus 70let na Kypru, toto vila zosobňuje. Ve vile se odehrávali velkolepé večírky a vila byla ve své době velmi luxusní. Fontána uprosřed obýváku tomu dost nasvědčuje. Vila i když je udržovaná, tak má nejlepší roky za sebou. Doporučuji si projít i zahrady, ze kterých je krásný výhled do okolí. Poloha vily je strategická, právě z jejich zahrad je vidět až na moře. Pavlides tak z vily kontroloval dodávky zbraní po moři.

Kousek od vily je přehrada na pitnou vodu Geçitköy. U hlavní silnice je vyhlídka, ze které je výhled na celou přehradu, která má až pohádkově blankytnou barvu.

Mavi Kosk

Nicosia (Lefkoša)

Je hlavní město Severokyperské turecké republiky. Nicosia má jednu velkou zvláštnost, jde patrně o jediné rozdělené město na světě. Je totiž rozdělená na půl ostnatým drátem a zdí. Jde o hranici mezi severním a jižním Kyprem. Hranice je bedlivě střežená vojáky s puškami a hranice lze v tomto městě přejít jen na 3 místech, pouze pěšky. Přechod hranice není problém, pustí vás bez problémů, ale je nutné mít s sebou pas, bez pasu vás nepustí. Při procházení po Nicosii tu a tam narazíte v půlce ulice na zátaras, který odděluje severní a jižní Kypr ostnatým drátem s nápisem zakazující vstup.

Nicosia, nebo alespoň její centrum je obehnané středověkými hradbami, je protkaná mnoha uličkami, malými mešitami i kostelíky. Z architektury je zde dost cítit i britský koloniální styl. Katedrála přestavená na mešitu, je taková severokyperská specialita, podobnou stavbu najdete i ve Famagustě. To vezmete katedrálu, zboříte věže, postavíte místo nich minarety, vytrháte lavice, natáhnete koberec a je to. Mešita Selimiye je na světě. Kousíček od ní je i starý bazar, ten je ovšem ovládnutý turistickými cetkami a něco málo ovocem se zeleninou a starožitnictvím. Pravá tržnice pro místní je úplně jinde mimo centrum. Jednu jsem našel, když jsem špatně odbočil, před vjezdem do centra. Šlo o trh, jak si ho představuji, ovoce, zelenina, káva, čaje, koření a jídlo :-) Zkusil jsem i místní specialitu z mletého hovězího masa (kebab) a byl asi nejlepší, co jsem měl. Dělal to teda takový klučina, no něvěřil jsem mu moc, ale nakonec se povedlo. Dostal jsem k tomu i 3 chilly papričky, které jsem před nimi hrdinsky snědl. Naštěstí mám průpravu, ale i tak se Airan hodil :-) Nakoupil jsem kávu, čaj, koření a nějakou tu sladkost – nevím, jestli se tomu v Turecku taky říká baklava, pokud ne, tak prostě tureckou baklavu. Starověký hostinec velký Khán najdete pár kroků od mešity Selimiye.

Nezbytností jsou i restaurace, kavárničky no prostě vše, co v klasickém hlavním městě nesmí chybět. V obchodech koupíte i hodinky Rolex za 40€.

Stačí ovšem o pár ulic centrum opustit a dostáváte se do pravé Nicosie, do prostředí, které není zrovna čisté, upravené a když procházíte ulice, jsou mnohdy otevřené dveře do jednotlivých domů místních a máte možnost nenápadně, periferně nahlédnout do jejich obydlí. Na ulici pobíhají děti, griluje se v plechovém disku z kola od auta.

Nicosie

Hrad Bufavento

Hrad Bufavento leží mezi hrady Kantara a Saint Helarion a z jeho hradeb jsou oba další hrady viditelné, tím byl Bufavento strategickým hradem. Hrad Bufavento leží ve strmých horách a vede k němu jedna úzká ulička po krajích hory. O hradu se říká, že právě díky svojí poloze nebyl nikdy dobyt. Bufavento je asi nejméně zachovalý a s jistotou se dá říct, že zde nikoho moc nepotkáte :-) Nevede k němu silnice, respektive silnice je jen na úpatí hory, pak se už cca 2 km musí pěšky. Nedoporučuji tuto procházku ve velkém vedru, jde o řádné stoupání. Ovšem výhledy jsou fantastické. Hrad leží ve výšce okolo 1 000 m.n.m.

Bufavento

Poslední díl o Severním Kypru uveřejním příští čtvrtek. Těšit se můžete na město Famagusta, které je plné středověkých památek, na město duchů a ikonu Severního Kypru poloostrov Dipkarpaz s jednou z nejhezčích pláží světa.