Proč se vlastně sčítáme?

Tak jsem se úspěšně sečetl.... Ale proč se vlastně sčítáme a státu dáváme informace, které už má k dispozici?

V sobotu ráno kolem 6:30 jsem uvařil kapučíno a spustil PC, abych se dozvěděl nějaké ty novinky. Vyskočilo na mě, že začíná sčítání lidu. Chtěl jsem mít tuto akci rychle za sebou a tak jsem hned doklikal na stránky sčítání a začal se sčítat. Jenže systém několikrát spadl a sčítání nešlo.

Nainstaloval jsem si tedy appku na mobilní telefon a ta taky nešla vyplnit. Něco se stalo, nešlo to. Nedávno jsem psal článek o tom, že jsme se radovali z výpadku registračního systému na očkování. Tenkrát jsem se státní správy zastával. Jenže další online prostředí a stejné problémy? To mě docela překvapilo. Čekal jsem, že to dnes půjde, systém bude předimenzovaný a nápor zájemců bez větších problémů vydrží. Nestalo se.

V sobotu odpoledne se mi podařilo přihlásit a sčítání úspěšně provést. Vyplnil jsem několik základních údajů o mě, mém bydlení, vzdělání a bylo hotovo. Sečetl jsem se.

Hlavou mi problesklo: „Sakra to bylo nějaké snadné, vždyť tyhle informace stát již má“.

Tak proč se vlastně sčítáme?

Google, Aliexpres nebo Alza díky mému mobilnímu telefonu, aktivitě na internetu mají dost informací k tomu, aby mě bombardovali cílenou reklamou a kdyby mě nechránili zákony o sběru dat, tak by věděli daleko víc (i když asi ví, zase úplně naivní nejsem).

Jenže poptávané informace ke sčítání (krom informace o náboženské víře) má stát k dispozici, tak proč je po nás chce znovu?

Celá tato taškařice se sčítáním prozradila jednu věc. Slibovaná digitalizace státní správy, kterou nám slibovala současná vláda, se nekoná. Stát není digitalizovaný ani náhodou a vypadá to, že ani z části. Informace, které se dříve sčítaly ručně přes komisaře, dnes sčítáme pořád ručně jen bez komisaře. České firmy i stát tímto přichází o velké peníze a náskok před světovou konkurencí.

České republice začíná utíkat průmyslová revoluce 4.0 a jestli se brzy nevzpamatujeme, tak se ocitneme sami uprostřed moderní Evropy. Česko už není montovna, na to jsou platy a vzdělání příliš vysoké. Ale ještě nejsme ani ten moderní stát s vyspělým technologickým průmyslem. Budoucnost je v technologiích a přidané hodnotě na výrobcích a službách. Na montování levných aut se neposuneme, ani nezbohatneme. Takové fabriky se dají otevřít všude po světě.

Zdali bude líp, ukazuje připravenost státu pro budoucnost. Stát (prostřednictvím vlády) vytváří podmínky a nechává, aby se ekonomika rozvíjela sama. V Česku jsme vytěžili kostrbaté podmínky státu na plno, problém je, že stát nevytváří adekvátní podmínky pro budoucnost.