Potká Kohn Roubíčka

Steigermark a Kohn jsou na lovu. „Dávej pozor, Steigermark, vždyť jsi mi zrovna zastřelil ženu.” „Promiň, to jsem nechtěl, ale to bude tím, že stála tak blízko té mojí.”

                                                                                . . .

Přijde Kohn domů a hned prohlašuje: „Sára, rozvádíme se od stolu i od lože!”

„Proboha, Kohn, tak ty už ani jíst nemůžeš?”

. . .

Kohn jde po ulici a pláče.

„Co se jim stalo?” osloví ho Roubíček.

„Ale, moje Sára je děvka.”

„A podle čeho tak souděj?”

„No, byl jsem na pár dní služebně v Brně, jednání proběhla dobře, tak jsem se vrátil o den dříve. Doma najdu Sáru v posteli s tím mladým příručím od Jajtelse. A to jsem prosím poslal předem telegram, že přijedu dřív.”

„Nejsou smutnej, to ještě hned Sára nemusí bejt děvka. To mohl bejt jenom bordel na poště!”

. . .

Klein dostane v noci telegram: VASE PANI V LAZNICH NAHLE ZEMRELA. Opatrně ho složí a položí na noční stolek. Zhasne, zaboří hlavu do polštáře a řekne si: „Teď se nebudu rozčilovat, celou noc bych nemohl spát, ale zítra ráno, to bude probuzení!”

. . .

Potká Kohn Roubíčka na Miami a ten mu povídá: „Kohn, kde se tady berou?”

„Ale, já jsem tady na svatební cestě.”

„A kde mají Sáru?”

„Neblázněj, Roubíček, někdo přece musí zůstat v krámě!”

                                                                                 . . .

"Pane Paschkes, voni vypadaj nějak špatně." "Copak jim mám povídat. Játra nejsou v pořádku, žaludek mě bolí, krk mám zapálený, puls mi vynechává, nohy mám oteklý - a já sám taky nejsem v pořádku."

. . .

Modlitba pana Dallese: "Velký bože, pomoz mi! Ty ses přece smiloval nad docela cizími lidmi, proč ne nade mnou?"

. . .

Kohn s Roubíčkem ve vězení. Kohn sedí na pryčně, Roubíček přechází po cele. A Kohn nevrle povídá: "Roubíček, jestli si myslej, že když choděj, že neseděj, tak se sakra mejlej."