Kdybys mi viděla do hlavy // zírala bys na své pohlaví

Texty zde uváděné nemají žádnou souvislost s mojí ženou. To píšu kvůli ní, protože má s některými problém, a naprosto zbytečně. Nejsou o ní. Jen první dvě stoprocentně. A částečně snad ještě jedna. Ostatní jsou o jiných ženách.  

. . .

Hranice života je tak vratká,

já mám cukrovku a ty jsi sladká.

. . .

Kdybys mi viděla do hlavy,

zírala bys na své pohlaví.

. . .

Napadá mě jedna nepatrná výtka:

Po osmnácti letech vlhneš jenom zřídka.

. . .

Ona mě snad jednou k smrti utýrá.

Ve vlastním bytě dělám jí portýra

. . .

V jako Vendeta,

já sedím v přítmí kina.

Čekám, až vende ta,

co živým hlavy stíná. 

. . .

Srdce mi šelestí

v pelechu neřestí.

O tom však jenom sním.

Já jsem sám, ona s ním.

. . .

Až jednou umřu, budeš mít šanci

mluvit se mnou jenom při seanci.

Důstojná budeš jako u hymny.

A já k tobě poprvé upřímný.

. . .

Motám se po parku, jsem namol opilý.

Tu svoji zahlíd jsem v altánu před chvílí.

Sama tam nebyla. Někdo tam ještě stál.

V červenci napad sníh. Zatím však neroztál.

. . .

Vždycky se to nějak zamotá,

každá mi dává kvinde.

Nakonec zbude jen samota.

Štěstí se toulá jinde.

. . .

Nemůže být všechno skvělý,

a tak jsme se včera sjeli.

. . .

Až složím nejkratší haiku,

vyvěsím slavnostně vlajku.