Fakany z waldorfské školy už nikdy!

Před měsícem mi volá nějaký učitel, jestli by mohl přijít se svojí třídou na program, který dělám k retrospektivní výstavě Káji Saudka u nás v Muzeu moderního umění v Olomouci. Když se po delší době propracujeme konečně k termínu, protože už máme až do konce výstavy skoro plno, dozvídám se, že se jedná o waldorfskou školu. 

No, říkám do telefonu, já se zařek, že nikoho z vaší školy brát už nebudu, protože když jste tady byli naposled před pár lety, byl to pro mě strašnej zážitek. Fakani si vzájemně ničili výkresy a přestože jich bylo jenom dvanáct, byl to vážně horor. Já je pohlídám, zněl omluvnej hlas mladýho pedagoga. Tak já to ještě jednou zkusím, říkám. V domluvený termín přišli. A byli skvělí, úžasně reagovali, debatovali naprosto suverénně, inteligentně a s nadhledem. Na konci říkám: Před několika lety tady byla třída z vaší školy, byli strašní, ale vás bych si vzal kdykoli znovu. Potutelně se usmívali a pak někdo z nich řekl: To jsme byli my.