Praktikum z finančního práva – FAQ

Agentura WD (Wild Duck) tímto vydává ve spolupráci s ministrem financí AB a vládní ČSSD k volnému použití (licence GPL) řešené příklady z finančního práva v běžném životě.

Q (F. Koblížek) – Dobrý den, mám dům s bazénem, auto pro sebe a manželku a nějakou tu finanční hotovost jako rezervu. Shodou okolností jsem nezaměstnaný a chtěl jsem si vyřídit podporu, abych si trošku odpočal a nemusel šáhnout na uspořené peníze. Po návštěvě příslušného úřadu jsem ale trošku v šoku – po vyplnění všech formulářů (vč. majetkových) mi úřednice sdělila, že na podporu nemám nárok, neboť jsem na tom po majetkové stránce velmi dobře. Prý jsem tím uspořeným milionem zabezpečen …. jako kdyby huse nevzdělaná nevěděla, že se u nás na Prajsku miliónu říká „nic moc“. Co mám dělat?

A (WD) – Dobrý den pane Koblížku, máme pro Vás (a všechny v podobné situaci) dobrou zprávu. Tento modelový případ jsme konzultovali přímo s ministerstvem financí a řešení je velmi jednoduché. Je sice pravda, že příslušná zákonná úprava předpokládá pomoc v hmotné nouzi (tedy nikoliv tomu, kdo má uspořeno milión a více a k tomu rozsáhlé majetky), ale na druhou stranu jste musel dlouho pracovat a tedy na nějakou tu podporu máte jistě nárok. V těchto případech stačí formálně majetek převést na děti a teprve poté jít žádat o sociální dávky. Rozhodující totiž jsou – tady přesná citace MF – majetkové poměry v den podání žádosti. Ještě doplníme, že pokud narazíte na neochotného úředníka, který bude tvrdit, že je třeba zohlednit majetkové poměry širší rodiny, je vhodné následující rozhovor nahrávat – a začít otázkou, zda jsou si před zákonem všichni rovni nebo je někdo rovnější. Následně doporučujeme odkázat na veřejně publikovaný případ ministra financí (vč. jeho odpovědí a reakcí). Úředník pak má dvě možnosti – buď trvat na svém, tedy že na Vás se zákony vztahují, ale na ministra financí nikoliv nebo uznat, že máte pravdu a tím i na dávky nárok. Ani pokud by úředník trval na svém (1. případ), pak nevěšte hlavu – po zveřejnění konverzace bude úředník zcela jistě propuštěn a Vy budete mít nárok na odškodnění za způsobenou újmu nesprávným úředním postupem. V tomto případě očividně diskriminačním, neboť Ústavní pořádek ČR zatím hlásá rovnost všech před zákonem. Zde agentura WD vysloveně upozorňuje, že odkaz na rovnost před zákonem nebyl myšlen jako provokace či nějaká fobie vůči muslimské minoritě. Pro muslimskou komunitu zdůrazňuje agentura slovíčko ZATÍM.

Q (H.Jebavý) – Dobrý den, dostal jsem se do svízelné situace v dědickém řízení, kdy většina oslovených právníků mi nedávala šanci získat lukrativní nemovitost po zesnulém vzdáleném nevlastním strýci. Pouze jeden právník se zastupováním souhlasil, ale jako odměnu si řekl o 10% z hodnoty nemovitosti v případě výhry. V případě neúspěchu by byl bez nároku na honorář a příp. náklady. Smlouva se mi zdála výhodná – ovšem jen do doby, než spor skutečně vyhrál a přihlásil se (zmetek jeden nenasytný) o těch mizerných 10%, které ovšem dělá přes deset míčů. Platit samozřejmě nechci, ale je sjednáno běžné smluvní penále 0,3% denně z dlužné částky. Jak mám postupovat?

A (WD) – Nezoufejte pane Jebavý, i Vaše situace má řešení. Jste v standardní situaci toho, kdo nechce za dohodnuté služby platit. Postup jsme konzultovali s ústavním znalcem prof. JUDr. Z. Jinakým DrSc. a právním týmem vládní ČSSD. Řešení sice není okamžité, bude chtít trošku pevných nervů a kreativity. Pro úspěch je naprosto nezbytné nic neplatit ani neskládat do soudní úschovy dohodnutou odměnu – klíčem je výše penále. Využijte svou kreativitu pro max. prodloužení soudního jednání tak, aby pravomocný rozsudek padl až v době, kdy penále bude dělat násobky dlužné částky. Po pravomocném rozsudku pak s dovoláním požádejte o odklad placení z důvodu obavy, že při (takřka jistém) úspěchu před ÚS hrozí nebezpečí, že protistrana penězi v příslušné výši již nebude disponovat. Jak jsme již uvedli, klíčem k úspěchu je výše penále. Pokud totiž penále dosáhne několikanásobku dlužné částky, jsou mravní zásady (dle znalce Ústavního práva) na Vaší straně. Nezasvěceným se tohle může zdát mírně nelogické, ale to je tak vše, co s tím uděláte. Příkladem mohou být i rozsudky v nefinančních causách – viz. postavení otců, kterým matka po rozvodu neumožnila styk s dětmi. Pokud matka dostatečně dlouho styku brání, tak následně může s úspěchem použít argument, že dítě by bylo nadměrně stresováno, pokud by otce spatřilo po X letech. Je to sice postavené na hlavu, ale je to tak. Ještě doplňujeme, že ani zaplacením tohoto nemravného penále nic nekončí. Ono totiž penále narostlo do nemravné výše díky délce soudního řízení, takže zcela jistě budete následně odškodněn státem a daňoví poplatníci se Vám na penále složí.