Nějak nám ten „Západ“ zvýchodněl.

Do 90. let na nás, na „Ty z východu“, „Zápaďáci“ zcela jistě pohlíželi nechápavě a přemítali, jak jsme mohli něco takového dopustit, volit a tak dlouho nečinně trpět. Jenže – situace se obrátila.

Aktuálně jsou státy bývalého východního bloku potížisty EU. No bodejť by nebyly, když se díváme na už jednou promítaný film. Na to, jak dnes občané echt západu, nedotčení budováním socialismu, radostně a s vervou budují to, co jsme tady už jednou zažívali, před čím někteří emigrovali a někteří za vyslovení nepovolených pravdivých názorů trpěli, protože pravdivá fakta byla v rozporu s hlásanou ideologií. Dnes nechápavě koukáme - tak jak oni jistě kroutili hlavami nad naším chováním, nad naší podřízenosti hrstce farizejských budovatelů socialistických zítřků – na jejich budovatelské nadšení v realizaci lepších multikulturních světlých zítřků. Jestliže dříve měli nad námi morální převahu z jednoho prostého faktu – že celý socialistický systém je dlouhodobě neživotaschopná habaďura, pak dnes máme nad nimi morální převahu my. Z vlastních prožitých životních zkušeností totiž víme, že politika EU v dnešní podobě nemá v delším horizontu šanci historický vývoj ustát. Spousta mladých dnešní multi-kulti politiku podporuje. U této skupiny je to omluvitelné, protože, kdo nebyl v mládí levičákem, neměl srdce …. ovšem druhá polovina této pravdy patří těm starším podporovatelům multi-kulti … kdo jím je ve stáří, nemá rozum.

Dříve jsme měli jedinou správnou pravdu hlásanou „stranou a vládou“. Dnes máme jedinou a správnou pravdu hlásanou Bruselem a politicky korektním mainstreamem. V každé době budou ovšem existovat lidé s odlišnými názory - v demokratickém zřízení Vás je nechají vyjádřit bez následků. My máme za sebou dobu, kdy sice byla deklarována svoboda projevu, ale už nikoliv po projevu. Důsledkem bylo, že jsme mj. měli asi nejvzdělanější topiče v Evropě a umývači oken v Praze - to snad byla vědecká elita národa. Všichni takto postihovaní pracovním zařazením za jiné názory, než oficiálně připouštěné. No, zkuste být dneska státním zaměstnancem v Německu a veřejně vyslovit svůj názor, který bude proti mainstreamovému …. dnes tam nechtějí poskytovat veřejné rozhovory našim novinářům zaměstnanci soukromých firem, natož státní úředník. Všichni ze strachu před následky, z obavy o zaměstnání. V principu nevidím rozdíl mezi naší dobou a nyní jejich. Tedy kromě toho, že my jsme radostně budovali lepší socialistické zítřky a oni dnes budují stejně radostně lepší multikulturní zítřky. U nás strana a vláda vytesávala nového lepšího socialistického člověka, v EU dnes Brusel a mainstream vytesávají nového uvědomělého multikulturního člověka. Jsme na cestě, kterou jsme si již jednou prošli. Víme, že nevede nikam, proto se bouříme a jsme za potížisty. V každém státě východního bloku byli v dobách normalizace patolízalové, kariéristi a přisluhovači systému. Máme je i dnes, bohužel jsou někteří ve vysokých vládních funkcích. Prezident Zeman mohl ty korunovační klenoty klidně poblít a stejně by mu to na popularitě neubralo – protože hlavní důvod je v tom, že není u lidí za patolízala, za zloděje, kariéristu a přisluhovače Bruselu. Nejenom že hovoří jazykem srozumitelném i prostému Pepovi, ale hlavně vyjadřuje jeho myšlenky, říká to co by řekl takový obyčejný Pepa v hospodě u pivka sám. Kašle na korektní mluvu.

Všichni tak nějak tušili, že když se čím dál více rozcházela skutečnost s hlásanou propagandou, blížil se konec socialistického experimentu. Přečtěte si výstup z výroční schůzky papalášů v Římě konané u příležitosti výročí podpisu Římských smluv. Samá klišé, prázdné fráze a lži. Denní realita prožívaná obyčejnými lidmi je pravý protiklad vyhlašovanému – prej je cílem zajistit vnější hranice …. Všichni ovšem vidí, že nejenže zajištěny nejsou, ale že se ze strážních lodí stala taxislužba pro převoz přes hranice. Těch absurdit je v prohlášení více. Mluvit o zajištění vnitřní bezpečnosti, když díky právě jejich politice je ve Francii stále výjimečný stav – to i Geobbels musí v pekle dostat škytavku, jak na něho mysleli, když prohlášení formulovali. Ani nemluvím o tom, že Maďarsko hranice hlídalo – a je díky tomu za nepřítele EU.

Německo bylo začátkem 20. století v těžké krizi, kterou přišel vyřešit jeden rakouský malíř. Všechny přesvědčil, že je „echt“ Němec … a následky byly strašné. Dnes začíná EU zachraňovat opět "echt" Němec, tentokrát nikoliv malíř, ale vyučený knihovník. Bohužel dává najevo stejnou razanci při prosazování svých osvícených myšlenek … asi se máme na co těšit.

Každopádně, EU je před pořádným otřesem – buď rozpadem nebo přeměnou proti vůli dnešního vedení. Na tohle bychom se měli připravit. Žádné …. trošku to poštelujeme, uděláme EU perestrojku a pojedeme dál...