Causa Parkanová – o co vlastně jde.

Přestože u nás nemáme precedentní právo, bude tato causa zcela jistě precedentem ve věci, zda jsou politici, jakožto zástupci lidu, zodpovědní za rozhodnutí vedoucí ve výsledku ke škodám většího rozsahu (řečeno právní terminologií). Že je v nejvyšších patrech vládnoucí politické mafie nervozita je pochopitelné.

Chemik na postu nejvyššího ekonoma (jehož cesta za penězi je lemována mrtvými – viz. padáky, postřelení známí a příbuzní) se nám snaží vsugerovat, že jádrem pudla je hon na čarodějnice - doložené pitím piva, létáním na koštěti a obcováním se Satanem. Ti nejlepší z lžidoktorů z Plzně blábolí něco o politické šikaně neboť se prý jednalo o politické rozhodnutí. Jenže já jsem nečetl nic o čarodějnických praktikách nebo o politickém rozhodnutí. Já jsem četl, že podstatou by mělo být, že ministryně navrhla vládě koupit letouny CASA, přičemž zapomněla podotknout, že cena bude cca 2x vyšší, než za jakou je nakupují naši spojenci v NATO. Politické rozhodnutí by to bylo, kdyby např. na vládě přednesla něco v tom smyslu, že letouny CASA nejsou sice to nejlepší (proto je velení armády nechce), dokonce i cena je o X% vyšší než obvykle, ale výrobce je ze země, kde máme takový a makový morální (nebo jiný) dluh a s tamní vládou je domluveno, že dluh tímto nevýhodným obchodem vzájemné účty srovná. Vláda by věděla o čem rozhoduje a tento (byť z naší strany nevýhodný) obchod by šlo považovat za politické rozhodnutí.

Jenže tak to očividně nebylo – schéma tunelu bylo jako obvykle : drobná chyba úředníka a pak kolektivní rozhodnutí. Vypadá to, že někdo z policie si dal tu práci a podíval se na to z úhlu trestního zákoníku, kdy klíčem byla cena. Někdo musel něco porušit, když ve výsledku byla cena takřka dvojnásobná - takto přece nemůže být definována "péče řádného hospodáře". Do karet policie navíc hraje i fakt, že je na světě závazné rozhodnutí z nejvyšších pater soudní soustavy, že nemůže být pravomoc bez odpovědnosti.

Na cause je zajímavé ještě něco – zdá se že u policie je stále někdo, komu se ty zlodějny za bílého dne hodně zajídají. Jen tak náhodou byl první na řadě opoziční poslanec, kdy se dalo předpokládat, že koalice (jakožto parlamentní většina) opozičního poslance vydá i kdyby celá opozice svého zloděje hájila. Jenže tím si i naběhli na vidle v plné rychlosti – jestliže v první případě se jedná o zlodějnu v řádu několika miliónů, pak v druhém případě se jedná o pár stovek miliónů, přičemž opozice může vykřikovat argumenty, které používala koalice v cause Ráth. A jsou to argumenty, kterým voliči rozumí – jedná-li se o politickou šikanu je tady nezávislý soud, dále je to důkaz, že se neloví zloději jen v opozičních vodách atd.

Rozhodnutí v cause Parkanová považuji za klíčové z několika důvodů : buď jsme si před zákonem všichni rovni a existuje odpovědnost za nakládání s našimi penězi nebo poslanci nevydáním vzkážou, že náš právní řád je jen taková brožurka, jak by to asi mělo vypadat ….. tam dole v podzámčí.