Základní vojenská služby už nikdy více?
Dvouletá základní vojenská služba (ZVS) socialistického střihu byla faktickým vyřazením mladých mužů ze sociálního a ekonomického prostředí. Na dlouhé dva roky. To bylo zároveň hlavním negativním faktorem vnímání „vojny“. Po roce 1990 se směřovalo k zmírnění formou zkrácení ZVS na jeden rok, různých úlev a především výkonu služby v blízkosti bydliště a na konec i faktické „chození do práce“, tj. vojáci bydleli doma a fakticky si po práci dělali, co chtěli.
Celé generace mladých mužů a jejich blízkých byly vystaveny negativním aspektům VZS a tak se k jejímu uvolnění a zrušení směřovalo vlastně už od roku 1990. Tím se vlivem emocí a nadšení devadesátých let 20. století zcela potlačila pozitiva, která ZVS měla. Stejně jako hodiny branné výchovy v základních školách. Prostě a jednoduše – zvítězil pocit, že nám nic nehrozí a nikdy hrozit nebude, válka je minulostí a jediným ohrožením jsou útoky na svobodu probíhající daleko od našich východních hranic. Pocit, že dobro zvítězilo.
Dnes je naprosto zřejmé, že všechny státy na světě v našem růžovém obláčku lásky nebyly a nejsou spolu s námi. Blízko Evropy i dál na celém světě je řada států, které mají jiný názor. I lidé v takových státech žijící. Dokonce jsme již zažili, jak několik set tisíc lidí šlo Evropou za vidinou lepšího života. A kdo ví čeho dalšího. Nás to těsně minulo. Zatím.
Stejně jak byla na tapetě ZVS, tak se na podobné negativní emoci svezla i Armáda ČR. Nejméně deset let od roku 1990 si vlády v naší zemi nevěděli rady jak armádu definovat. Zašlo to tak daleko, že armáda se vlastně stala především službami sama pro sebe, nikoli tím čím má armáda být. Tedy organizací zaměřenou na obranu naší země ve všech smysluplných ohledech. Vyzbrojenou a vycvičenou na úrovni doby a potenciálních útočníků. Ale tento článek není o AČR.
Obrovské množství mladých mužů a žen (včetně již i střední generace) dnes vůbec nemá žádné informace, výcvik ani zkušenost s čímkoli spojeným s obranou naší země a obranou sebe sama nebo svých bližních. Před útočníky se zbraní, před chemickými a biologickými látkami a radioaktivitou. Jediné co v jistém elementu přetrvalo je poskytování první pomoci. To znamená, že tu máme generace lidí, kteří by byli jen bezbrannými oběťmi útoku. Téměř jakéhokoli.
Je u nás poměrně velké množství lidí v kategorii mlčící většina, kterým tato situace velmi vadí. Nejen z hlediska obranyschopností, ale i pro jisté dospění mladých formou zocelení jak těla, tak duše. Nejzajímavější skupinou podporující nějakou formu vojenského výcviku jsou matky dospívajících synů.
Co se tak shodnout na tom, že nějaké forma vojenského výcviku by byla vhodná a potřebná?
Je naprosto nemyslitelné obnovovat ZVS v původním modelu. Ten model byl chybný a dnes zcela nepřijatelný. Zkusme vymyslet takový model, který by splnil základní požadavky a zároveň by byl přijatelný jak pro mladé lidi a jejich okolí i ekonomiku naší země.
Třeba takto – mladí lidé od 18 let do 26 let by měli povinnost absolvovat vojenský výcvik v trvání 6ti měsíců. Mohli by se rozhodnout, jestli ho projdou najednou nebo rozdělený maximálně na 3 části v délce dvou měsíců. Výcvik by zahrnoval základy všeho, co by měl občan naší země znát a umět pro její i vlastní obranu, pro chování v nebezpečném prostředí, pro poskytování zdravotní pomoci a případně i další znalosti a dovednosti.
Pojďme být zemí, kterou všichni dospělí občané dovedou uhájit před cizí mocí.
Jiří Dastych
AI

Strach z AI je racionální obavou nebo je to jen animální obava neznámého, které může být nebezpečné?
Jiří Dastych
Jaké jsou rizika UI?

Umělá inteligence je na vzestupu a kde kdo se snaží ji používat. Paralelně jdou diskuse a aktivity na její regulaci a nastavení bezpečnostních mantinelů.
Jiří Dastych
Grónsko?

Trump se zakousl do získání Grónska a vypadá to, že nemíní ustoupit. Dánsko je v těžkém stresu a burcuje kdekoho, aby získalo podporu. Všeobecně se šíří pozdvižení.
Jiří Dastych
Zakázat!

Rozmáhá se nám tu takový nešvar. Množí se zákazy, příkazy a nařízení, jejichž jediným skutečným efektem je omezení lidské svobody.
Jiří Dastych
Proč nemohu mít dům, kde chci?

Vlastnictví pozemku je velmi zajímavé téma. Ve skutečnosti je vlastně otázkou, co vlastník pozemku vlastně má.
Další články autora |
Tragicky zahynul moderátor počasí v České televizi Jan Šrámek
V sobotu odpoledne při nehodě v italských Alpách zemřel dlouholetý meteorolog a moderátor počasí...
Umučil studentský pár kvůli nepořádku. Brutalita vražd šokovala 1. oddělení
Premium Spousta krve a dvě těla na posteli. Místo činu v roce 2013 připomínalo spíš jatka než byt...
Slevy kol tíží přezásobené prodejce. Část z nich zřejmě nepřežije
Prodejcům jízdních kol se nedaří zbavit zásob, které si vytvořili během boomu v časech pandemie....
Cizinec zaplatil za jízdu taxíkem v Praze přes 200 tisíc, zjistil ráno s hrůzou
O více než 200 tisíc korun málem přišel v Praze cizinec, který se v noci vracel na hotel taxíkem,...
Němcová ve studiu zahodila brožurku od Konečné. Nenávist, reagovala komunistka
Nesete historickou vinu a podporujete miliardáře Andreje Babiše, zaútočila senátorka Miroslava...
Senát projedná nový zákon regulující lobbování i zákon o podpoře bydlení
Zákony o podpoře bydlení a o regulaci lobbování patří mezi hlavní body schůze Senátu. Nejméně jistý...
Oči plné nenávisti. Jak Goebbels probodl pohledem židovského fotografa
Seriál Rozdával úsměvy na všechny strany, ale pak pohled Josepha Goebbelse náhle potemněl. To když se...
Finále o Dukovany nemůže pískat Francouz, říká šéf ČEZ Daniel Beneš
Tendr století na výstavbu dvou jaderných bloků v Dukovanech, který vyhrála korejská firma KHNP, se...
Dopadne to jako na Slovensku. Omezení ceny půjček podpoří lichvu, tvrdí průzkum
Premium Spotřebitelské úvěry, s nimiž se pojí velmi vysoké úroky, kvůli kterým dlužník půjčenou částku...
- Počet článků 27
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 728x