Když odejde mé srdce

Když vám nečekaně zemře blízká osoba,láska, polovička vás samotných  .. neztratíte ji najednou, ztrácíte ji postupně a dlouho. Čas je možná ten jediný lék...

Tenhle příspěvek je jeden z mých posledních příspěvků,který píšu z bytu,kde jsme žili s mým nejdražším.I když jsem se moc snažila tady po jeho smrti žít dál a překonat to,že už se tady Dominik nikdy neukáže....nezvládám to a skončila jsem v péči psychiatra a léků.Přesto,že to je nesmírně těžké,co se stalo..bojím se o naší dcerku a musím teď myšlenky obrátit na ni,je to jedniné,co mi po mé lásce zbylo,mám ho v ní...a princezna ještě roste ve mně a je tím pádem bohužel ve stejném ohrožení jako jsem aktuálně já:'(. Často jsem četla,že život si píšeme a diktujeme sami, ale můj život a to,čím jsem v něm musela projít mě přesvědčilo o tom,že to tak není!Protože já bych si ho takhle nikdy nenapsala! Je extrémně krutý a těžký a je podle mě až moc zadobře se smrtí a utrpením.Možná jsem až moc realistická,ale jaký jiný má vlastně člověk být, když se setkáte se smrtí?Ať už tváří v tvář, nebo vám jen smrt krutě vezme člověka,kterého z celého srdce milujete:'( Moc si vážím všech upřímných projevů citů ze strany mých blízkých i případně vás,co budete tento můj článek číst. Nik mi odešel a už se k nám nikdy nevrátí a NIKDY už nebude nic takové, jaké to bylo,když tady byl.Mám zlomené srdce a moc mi chybí.On byl a bude ten NEJLEPŠÍ Z NEJLEPŠÍCH¦ .Tak jako dřív měl tak teď už můj smutek nemá žádnou míru.Vím,že netrpím sama.Každý trpi jinak a pro každého z nás je ta bolest jiná. Nikdo na světě nemá nejmenší právo posuzovat jak jí mám nebo máme čelit,smiřovat se s ní a nebo se k ní vracet.Smiřování se se smrtí není o tom, kdo trpí víc a kdo dýl a nebo jak moc.Mě můj muž chybí jako NIKDY NIKDO předtím a i když zatím nevím jak, musím se naučit s tím pocitem dál žit.Vyloudit si úsměv na tváři při vzpomínkách na něj. Žít a být s ním stejně jako předtím..teď už ale jen v mé hlavě. Chtěla bych jen tímto vším říct, aby si každý vážil jak svého tak i života svých blízkých a užil si s nimi každý, každičký okamžik jak nejlíp může….nejsem totiž bohužel první ani poslední,které se může toto stát