Sport či dieta aneb váha je mrcha díl I.?

Patřím také k té časti naší společnosti, která má celoživotní problémy s váhou a snaží se je řešit různými způsoby. Nyní opět nastává čas, pokusit se hodit nějaké to kilo dolů (počítám alespoň 8, ať je něco do foroty) a tak jsem se ohlédnul za předešlými pokusy.

Abych vše uvedl na pravou míru, tak s váhou vlastně problém nemám, držím si už 15 let váhu mezi 75 až 110 kilogramy:o) Nicméně občas přijde slabší chvilka, kdy člověk nedopne kalhoty, které mu ještě nedávno byly, ve volném triku je narvaný jak mrtvola v popelnici, při pohledu do zrcadla si přizná, že to, co mu ladně leží v oblasti pupíku, nejsou svaly řečené pekáč buchet, ale pěkná, špeková vana a že není normální při zavazování tkaničky zadržovat dech. V ten moment si řeknete dost a začnete ze sebou něco dělat. První myšlenka je jasná, nebudu žrát, budu pravidelně cvičit a za pár týdnů budu mít figuru jak Charlie Sheen ve Žhavých výstřelech 2. 

 Vzhůru do hubnutí – varianta I. Proč odkládat věci na později, když můžu začít hned teď. Váha mi škodolibě ukazuje na displeji trojmístné číslo a já marně hledám desetinnou čárku. Okamžitá změna jídelníčku je cesta k úspěchu a proto začneme zdravou snídaní! 

Až v kuchyni zjišťuji, že doma nic zdravého vlastně není, tak si dám naposledy rohlík s máslem a salámem a cestou z práce nakoupím ovoce, zeleninu, müsli a luštěniny.  Je čas oběda a já přemýšlím, ve které restauraci vaří nejzdravěji. Žádná mě nenapadá, ale vždyť je to dneska jedno, když se nepovedla ta snídaně. Úterý, jak říká reklama, je stejně nejlepší den na začátek nového jídelníčku. U guláše s pěti přemýšlím, jaká forma pohybu bude nejvhodnější. Posilovna, kolo, běh a v týdnu si domluvím fotbal, tenis, squash. Možností je hodně a času také dostatek. Už se těším, jak půjdou kila kvapem dolů, to bude fofr jako když kýchne.  A máme odpoledne a já jsem dorazil domů. A šup sportovat. Ale co to?

 Někdo se hlásí?

  Prosím!

 Tady lenost a mám návrh!

 Tak spusť.

 Dneska bych se na to ještě vybodla, jídelníček ještě nefunguje, kolo potřebuje servis, v posilovně nemají asi dnes otevřeno a boty na běhání nejsou k nalezení….

 To jsou faktické poznámky a proto sport necháme na zítřek, ale určitě! 

Takže nás dnes už čeká jen sezení u televize a večeřička. Co se dá dělat. Ale myšlenka byla perfektní. Ještě že ten jeden den nehraje roli a můžeme začít zítra. Půjdu se mrknout, jestli není potřeba dojíst něco nezdravého, aby se to po dobu mé diety nezkazilo. No jo, zmrzlina a brambůrky! Ještě, že jsem je našel, zkazily by se a já bych ty chuděry musel vyhodit… 

Jdu si lehnout, je mi špatně z přežrání a pupek mám jak vystřelenej airbag. Naštěstí zítra začínám hubnout a tak to půlkilo navíc sundám hravě. 

Úterý ráno, koupelna, zrcadlo…. Zrcadlo, zrcadlo, řekni mi……. Netlem se!  Jdu si udělat zdravou snídani, ovoce, vločky, džus a, a sakra, já nebyl na tom nákupu! Nu co, dneska dám ten poslední rohlík s máslem, vrstvu marmelády silnou jak Arnold v 76‘ a odpoledne na to už určitě nezapomenu. Ještě není čas oběda, ale už mám hlad a žaludek si hraje tu svou. Dneska půjdu do pizzerie a dám si nějaký salátek, ať si tělo zvyká. Sedám k obědu a kolem mě zrovna servírka nese báječnou pizzu se smetanovým základem…….. Dám si jí na rozloučenou, dlouho se neuvidíme. Poslední zákusek s kávou. Fuj to jsem plnej.  

Nevadí zítra, zítra určitě začnu! 

Není vlastně středa zvláštní na začátek čehokoliv? Je! Začnu v pondělí, alespoň se na to lépe připravím……..