Recenze filmu Děti Nagana - 67,5 %

Dominik je plně zasažen hokejovou mánií po vítězství v Naganu, přičemž jeho nadšení přeměnilo partu jeho kamarádů ve sportovní tým. S ním se postaví konkurenční partě starších kluků a zároveň se pokusí získat srdce spolužačky. 

To uvidíme v rodinném a sportovním filmu, který vznikl pod taktovkou docela nezkušeného režiséra Dana Pánka. V hlavních rolích se představí Tom Brenton, Hynek Čermák a Klára Issová.

Píše se rok 1998 a Češi získali zlaté medaile na Olympijských hrách v japonském Naganu. Všeobecnou hokejovou euforií je výrazně zasažen i jedenáctiletý Dominik (Tom Brenton), který touží po tom stát se brankářem jako jeho jmenovec Hašek.

Čas postoupil a je tady konec školního roku. Rodiče (Klára Issová) odmítají Dominika přihlásit na hokej, protože mu, po předchozích zkušenostech, nevěří, že by u tohoto nového koníčku vydržel. Nicméně i tak se Dominikovi podařilo získat aspoň hokejku, takže může začít trénovat. Tato jeho vášeň má i stinnou stránku. Je hokejem tak posedlý, že se vyhýbá domácím pracím.  Ve škole se nedokáže soustředit na probírané učivo, což vyústí ve značné zhoršení prospěchu a hrozbu kázeňského postihu.

Dominik a kamarádi jsou ve vleklém sporu s partou starších kluků, kteří hrají hokejbal. Proto si vytvoří vlastní tým a vyzvou je na souboj. Členkou jejich týmu se stala i spolužačka Katka, do které je Dominik zakoukaný. Tím ale není čas se zabývat. Je nutné pustit se do tréninku. Tuto snahu nedokáže zmařit ani Dominikova povinnost zlepšit si prospěch. Netrvalo dlouho a je tady den zápasu. Jestli to bude úspěch nebo prohra je ve hvězdách.

Samotný děj by se dal rozdělit na dvě linie, které ovšem probíhají v rámci jednoho příběhu. Nejdříve jde o běžný rodinný film s dítětem v hlavní roli. To má částečně ještě svůj svět, ve kterém si může dělat to, co chce a co ho baví. Stále si zachovává svoji bezprostřednost a velkou fantazii. Nemusí si dělat starosti s problémy světa dospělých. Divák se sledováním tohoto filmu sám tak trochu přenáší do dětství a může zavzpomínat na ty časy, kdy byl život tak nějak jednodušší.

Ale stejně jako ve skutečnosti do toho značně zasahují rodiče či učitelé, kteří se je snaží vychovávat a usměrňovat k žádoucímu chování. To ale z pohledu dítěte vypadá jako spousta nudných povinností a zbytečného kibicování. Nicméně i přes všechny rozpory a překážky si k sobě nakonec najdou cestu a stane se z nich jedna velká šťastná rodinka.

Ve druhé linii děje jde o sportovní film s klasickým a divácky oblíbeným motivem. Tým složený z vyložených outsiderů se snaží dosáhnout téměř nedosažitelného cíle. Ať je to vítězství na olympiádě nebo poražení party puberťáků, ale pokud je tomu možné aspoň trochu uvěřit, tak divák na to přistoupí. A o tom, komu bude fandit je také rozhodnuto. Úspěch outsiderů na plátně totiž vzbuzuje ve sledujících pocit, že i když sami v ničem nevynikají, tak když si to budou moc přát, úspěch je nemine. A nakonec není ani nutné zvítězit, když srdce diváků už mají.

Film kvalitně napodobuje prostředí a dobu devadesátých let. Relikty komunistického režimu jsou organicky propojeny s výdobytky moderní doby. Z pohledu rodičovství nebo školství jsme se stále ještě nevymanili ze zajetých kolejí minulého režimu. Vzhledem ke spíše maloměstskému a venkovskému zázemí působí i další věci jako z osmdesátek. Do devadesátých let nás umisťují především typické výrobky, které si pamatují naprosto všichni. Nicméně největší ukotvení v době samozřejmě poskytuje olympiáda v Naganu, ale to bych ani nemusel zmiňovat.

S tím úzce souvisí výrazný důraz na nostalgickou stránku příběhu. Využívá se toho, že lidé už začínají zapomínat na dobové problémy a pamatují si především to hezké. A že těch problémů byla kupa. Ale to vzal čas. Proč si kazit vzpomínky. A z tohoto pohledu je nejdůležitější samotné Nagano. Vždyť je to už spoustu let, ale přitom při výročí lidé stále vzpomínají. Je to nejdůležitější událostí večerních zpráv či to plní titulní strany novin a časopisů. To je přece brutální sázka na nostalgii. Vlastně bych čekal, že při takovém trvajícím nadšením toho využije více autorů.

Obrazové ztvárnění filmu navazuje na nadšení dětských postav. Počasí jako by se ani nemohlo pokazit. Čím jsou hráči úspěšnější, tím jako by i slunce zářilo o to usilovněji. Samotný konec je už absolutně zalitý sluncem. Tohle vysvětluje i velkou mezeru mezi naším příběhem a zimní olympiádou, protože takové nádherné pozitivní počasí by se v zimě vytvářelo dosti obtížně. Jako hudební doprovod je zvoleno několik dobových skladeb, které pomáhají dotvořit celkovou atmosféru devadesátých let, což byl určitě hlavní úkol.

Příjemná kombinace klasického rodinného a sportovního filmu, která nabídne vyvážený poměr mezi těmito dvěma žánry. Značně sází na nostalgii devadesátých let a vzpomínky na triumf v Naganu a silně vyvolává tyto pocity i u diváků. Nicméně i když nejste vůbec cílovou skupinou, tak o příjemné emoce také nebudete ochuzeni. Jinak všechny ostatní prvky zdatně spolupracují, aby nás přenesly do doby devadesátých let. Celkově se jedná pozitivní film pro celou rodinu, ve kterém si každý něco najde. A pokud nemáte rodinu, tak by vám také mohl zlepšit náladu.

Automobily

Dominikovi rodiče vlastní Fiat Tipo, zatímco jeho děda jezdí ve Škodě Favorit. Táta Dominikova nejlepšího kamaráda používá Škodu Felicia, která je při finálovém zápase tak trochu naaranžovaná jako klasické reklamní auto mezi diváky. Slavné hokejové cameo na konci odjede v Toyotě Supra.

Zdroje

https://www.csfd.cz/film/1146301-deti-nagana/prehled/

https://www.imdb.com/title/tt22061148/?ref_=nv_sr_srsg_0_tt_8_nm_0_q_d%25C4%259Bti%2520n