Film Hříšníci: Po tvrdé dřině přichází boj o život namísto zábavy (80 %)

Nechvalně proslulé bratry dohnala nepoctivost, a tak se vrací zpět do své rodné jižanské komunity. Navzdory pověsti darebáků se nyní snaží začít poctivě. Bohužel to, před čím utíkali, se nevyrovná hrůzám, které na ně čekají zde.

Dožít se rána a neskončit ve spárech zla se budou pokoušet v dramatickém thrilleru a hororu z amerického jihu. O vytvoření tohoto filmu se zasloužil režisér Ryan Coogler, který tím vzdává hold svému černošskému původu. Oba bratry s přehledem ztvárnil Michael B. Jordan, kterého doplňuje v roli hudebně nadaného bratrance Miles Caton.

Do jižanské černošské komunity v deltě Mississippi se vrací dva obávaní bratři Smoke a Stack (Michael B. Jordan), před kterými je každý na pozoru. V Chicagu je dohnaly nelegální kšefty, tak zkouší začít znovu ve známém prostředí. S sebou si přináší balík špinavých peněz na založení baru, který poskytne trochu zábavy zdejším tvrdě pracujícím lidem. Zároveň to bude ideální zástěrka pro potenciální nelegální aktivity.

Předtím je potřeba spoustu věcí dořešit. Navštívit staré známé, srovnat účty a využít pár laskavostí. Dávají o sobě vědět a rozhodně se nedrží zpátky. Bohužel na ně čekají velcí kostlivci ve skříni, které chtěli nechat za sebou. Přidává se k nim jejich bratranec Sammie (Miles Caton), který byl kdysi jejich věrným kumpánem. Mezitím se posunul dál a jeho vášní se stala hudba, která se stane nedílnou součástí nového baru.

Není čas ztrácet čas, a tak hned přichází slavnostní otevření. S pomocí starých známých se to podařilo. Uvnitř se všichni dobře baví a hudebníci to pěkně rozjíždějí. Bohužel se brzy před vraty zjevuje trojice potulných muzikantů, kteří rozhodně nemají dobré úmysly. Brzy se ukazuje, že jde o krvelačné upíry. Když je nepustí dovnitř, tak uhranou několik hostů venku. To je teprve začátek, protože přeživší čeká opravdu tvrdý boj, když se pouštějí do křížku s nadpřirozenem.

Film dokonale zachycuje atmosféru amerického jihu třicátých let a tehdejších černošských komunit. Začíná to u samotného prostředí. Dlouhé prašné cesty, ze kterých se zvedají oblaka prachu. Ty jsou lemovány lány bavlníkových polí, kde se čile pracuje. Honosné domy a dřevěné chatrče bok po boku. Čilý ruch měst střídá panenský klid okolních samot. Na to vše shlíží spalující slunce. Přitom nikdy neutichá bluesová hudba, která je esencí tohoto místa.

Vypadá to až idylicky, ale život místních černochů nebyl vůbec jednoduchý. Za tvrdou práci na ostrém slunci následovala pouze malá almužna. Nebylo téměř možné se vymanit a zajistit si lepší budoucnost. Spory mezi lidmi se řešily se zbraní v ruce místo domluvy. Násilí bylo klíčem k úspěchu. Stačilo se křivě podívat na některého z bílých a oheň byl na střeše. Bar s živou hudbou byl jediným místem, kde mohli na chvíli zapomenout a bez obav si vyhodit z kopýtka.

Hudba zde není pouhým odreagováním od tvrdé dřiny a příležitostí se pobavit. Dokáže spojovat lidi odlišných kultur, kteří by jinak nenašly společnou řeč. Je jazykem, kterému každý rozumí. Hudba vás umí propojit s předky, na které se dávno zapomnělo. Spojuje současnost a minulost a proměňuje ji v něco nového a jedinečného. Mnohé kultury ji dokonce považují za bránu do jiných světů. Tím dokáže pomáhat, ale i přivolat zlo.

I když se oba bratři zdají světaznalí a připravení na všechno, tak jejich život nikdy nebyl jednoduchý. Museli se hodně otrkat, aby je ten zlý svět nesemlel. Přitom stále bojují s démony minulosti, jako jsou velké životní ztráty a nenaplněné lásky. Dokázali vydělat spoustu peněz, ale to, po čem touží ze všeho nejvíce, za ně stejně nekoupí. Za tou tvrdou fasádou se tak skrývají opravdoví lidé, kteří bojují s nejniternějšími emocemi.

Téma segregace a velmi napjatých vztahů mezi rasami nevyniká na první dobrou, ale je všudypřítomné. Ovlivňuje každý okamžik života postav, i když si to plně nemusí uvědomovat. Stačí vnímat kontext. V jednotlivých konverzacích cítíte vzájemnou nevraživost bez ohledu na situaci. Každý slyšel příběh o tom, jak nějakého černocha bez skrupulí připravili o život. Raději tak zůstávají v bezpečí mezi svými. Do současnosti se mnohé zlepšilo, ale spousta věcí se bohužel nezměnila.

Až za dlouhou dobu konečně přicházejí na řadu upíři a jejich nehezké choutky. Nejdříve se tváří jako nejmilejší lidé na světě, aby se dostali dovnitř baru plného potenciálních obětí. Ovšem jako běloši vzbuzují pochybnosti a není jim umožněn vstup. Nezbývá jim než se uchýlit k útokům ze zálohy. To přináší napětí, kdy to opět přijde a kdo další podlehne. Později krev teče proudem, přesto film zůstává více dramatem než čistokrevným hororem.

Když to nejde po dobrém, tak přichází trocha nátlaku a vydírání. Ač jsou upíři mocná stvoření, tak vstoupit bez pozvání nemohou. Proto posílají ty, které předtím uhranuli. Ti se s tváří přítele snaží zahrát na city, aby se dostali dovnitř. Tím se celý film stává mnohem tíživější. Přátelům na život a na smrt najednou nemůžete věřit. Každý může být podlou krvelačnou zrůdou. Soudržná společnost se tak otřásá v základech.

Přitom právě komunita je důležitá pro obě strany barikády. Sdílet spolu svůj těžký úděl a kdykoliv se spolehnout na pomoc ostatních. Najít zde trochu pochopení. Kultura je spojuje dohromady a dělá z nich neuvěřitelně pevné společenství. Navzájem se chrání a odolávají útokům z vnějšku. Jednoho dostat mohou, ale všechny ani náhodou. To se neliší u lidí ani u upírů, ale ti druzí nemají příliš dobré způsoby.

Hororový aspekt filmu rozhodně není pouhou bezduchou zábavou, ale skrývá překvapivou hloubku. Neobvyklou formou parafrázuje neradostnou historii černošského obyvatelstva a ukazuje jejich utrpení. Jejich uzurpovatelé je nalákají, aby je mohli zneužívat ve svůj prospěch. Druhé považují za méněcenné, kteří si nic jiného nezaslouží. Zvráceným způsobem se chovají blahosklonně, byť o to druzí vůbec nestojí.

V závěru přichází konečný souboj mezi zbylými přeživšími a značně rozšířenou skupinou krvelačných upírů. I když ze sebe vydají to nejlepší, k přežití to nemusí stačit. Všichni se vrhají na sebe navzájem. Je to brutální a nelítostné. Kůly jsou zabodávány přímo do srdce a krky jsou zbrocené krví. Hrdinové vystupují z davu, aby zachránili ostatní. Bohužel všichni nemají takové štěstí, aby se dožili vysvobození v podobě svítání. Pravý nepřítel se odhalí až na samém konci a teprve jeho poražení přináší pocit zadostiučinění.

V tomto filmu uvidíme dva bratry, kteří spolu se svou černošskou komunitou čelí ohrožení, které si v ničem nezadá s krutou rukou otrokáře. Po rozpadu nového života utíkají do rodné delty Mississippi, odkud se za každou cenu snažili zmizet. Zde naráží na kupu starých známých, které využijí ve svůj prospěch. Bohužel na ně číhají i démoni minulosti, kterým musí čelit. Po letech nekalostí by mohli opravdu udělat něco dobrého pro ostatní, ale osud jim to nehodlá dopřát. Z příběhu i samotného prostředí na vás dýchne atmosféra doby, která navzdory problémům nabízí jedinečnou dávku malebnosti a nostalgie. Blues je toho nedílnou součástí.

Snímek s celospolečenským přesahem ukazuje náročný život v černošské jižanské komunitě i po zrušení otroctví. Většina je odkázána na tvrdou práci za almužnu, za kterou si nepořídí lepší budoucnost. Není divu, že někteří zkusili dráhu zločinu. Ale všechny bez rozdílu spojuje hudba. S písní na tváři se práce hned zdá jednodušší a problémy jsou zapomenuty. Zároveň dokáže propojit minulost, přítomnost i jiné světy. Hororový aspekt filmu nabízí akci i trochu krve, ale jeho poslání je hlubší. Zosobňuje všechny hrůzy a nespravedlnosti, které musely strpět otroci rukou bílých utlačovatelů. Je to jedinečně oduševnělé dílo, které přináší hluboký pohled do americké černošské historie. Ukazuje jedinečnou sílu komunity. Upíří a krev zde nejsou pouhou lacinou zábavou, ale slouží hlubokým myšlenkám a vyššímu dobru. Nečekaně dobrá práce plná emocí.

Automobily

Bratři během většiny filmu používají Dodge Brothers 30 hp. Neznámý náklad přitom mají naložený na nákladním voze značky International Harvester.

Zdroje

https://www.csfd.cz/film/1504570-hrisnici/prehled/

https://www.imdb.com/title/tt31193180/?ref_=nv_sr_srsg_0_tt_8_nm_0_in_0_q_sin

Současně publikováno na Médium.cz