Na rybách

Na ryby chodím převážně sám, jelikož jen málo lidí si hezké chvíle spojí s rozbláceným břehem, žahavými kopřivami a neustálým terorem komárů. Dříve se mnou jezdil bratr, ale od jednoho nepříjemného incidentu na rybách nebyl.

Bratrovi se tehdy na ryby vůbec jít nechtělo. Poukazoval na skutečnost, že venku již týden v kuse prší a tvrdil, že v takovém počasí akorát nastydneme. Já zase kontroval myšlenkou, že u vody alespoň nikdo nebude a tedy zbyde více místa pro nás. Nakonec jsem bratra přemluvil, ale kladl si podmínku, že do večera chce být doma.

U řeky skutečně nebyla ani noha. Možná k tomu přispěl i fakt, že byl vyhlášen třetí povodňový stupeň. Nicméně jsme si našli místečko a usadili se. V tak silném proudu se však chytat vůbec nedalo. Navíc jsme u vody záhy zjistili, že jsme doma zapomněli pruty. Chystali jsme se k odchodu, když v tom jsme zpozorovali, že stoupající voda nás odřízla od příjezdové cesty a uvěznila nás na nově vzniklém ostrůvku. Přeplavat řeku nepřicházelo v úvahu. Proud by nás strhl a již nevydal. Nezbývalo, než čekat.

Týden na ostrůvku uběhl poměrně svižně. Brzy jsme se naučili rozdělávat oheň jako praví Robinsoni. Hodně nám k tomu pomohl bratrův benzinový zapalovač. Žížaly na ostrůvku byly velké a tlusté. K obědu bohatě stačily tři kousky a jednou jsme si dokonce upekli krtka. Během toho týdne však přišel bratr kvůli absenci o zaměstnání a vinou prožité hrůzy o všechny vlasy. Navíc si ještě vylomil zub, když ohlodával krtčí stehýnko, takže se dá říct, že ho ta vycházka k vodě celkem změnila.

Po návratu domů rodiče zprvu svého prvorozeného syna nepoznávali. Dokonce říkali, že bych se neměl kamarádit s cizím člověkem, natož pak s takovým pochybným vagabundem. Když se jim však bratr legitimoval občanským průkazem, měli radost a málem ho i pohladili. Ale stejně se musel odstěhovat.

Takže brácha už se mnou na ryby chodit nechce.

Tak chodím sám a jedinou společností jsou rodinky s dětmi, co jsou na procházce u vody. To vždycky, když mě vidí, tak volají: "Děti, pojďte sem! Podívejte," přitom ukazují na mě, "to je tichý blázen." Říkal jsem si, co jsem těm lidem udělal, že mi takhle nadávají. Jednou, když jsem viděl přicházet rodinku, rozhodl jsem se, že nebudu potichu, ale že si budu mumlat pod vousy a hlasitě prozpěvovat. Pak už jsem jen slyšel: "Děti, pojďte pryč! To je nějaký blázen."

Takže to si člověk nevybere. Na rybách je vždycky za blázna.

Nicméně, umění být na rybách v tichosti a pohybovat se pokud možno co nejméně je právě ten faktor, který rybáře dělí na ty úspěšné a neúspěšné. Vím to dokonce z vlastní zkušenosti.

Jednou jsem takhle brodil řekou a pročesával hluboké tůně s vidinou úlovku nějakého tlouštího veterána. Proud byl poměrně silný a místami nebylo snadné jej zdolat. Před sebou jsem zahlédl krásnou a širokou tůň, na jejíž pravé straně se tyčila skála, u které jsem předpokládal hezký úlovek. Musel jsem si však na chvíli odpočinout. Došel jsem tedy ke břehu, který byl díky vzrostlé olši ve stínu a posadil se na něj. Tu najednou se u mé vyhlédnuté tůně zachvěla vysoká tráva. Asi srnka se jde nalokat vody z řeky, napadlo mě. Ale nebyla to srnka. Tráva se odhrnula a z ní vyšla krásná mladá dívka, která byla zahalena jen do osušky. Rozpustila svou zlatou hřívu, která se zaleskla na slunci, došla k vodě, kde bez rozpaků odhodila osušku a stála tam jen tak, jak jí maminka s tatínkem stvořili a nastavovala své pevné tělo slunci a nevědomky i mým očím. Vše jsem pozoroval naprosto nehnutě a ani jsem nedutal. Nejspíš věřila, že skála a vysoká tráva ji skryjí před světem a nepředpokládala, že by mohl někdo přijít řekou.

Opatrně si namočila prsty u nohou do vody, aby zjistila teplotu, načež její zvláště pěkný a objemný hrudník okamžitě signalizoval, že je voda osvěžující. Pak pomaličku vstoupila do tůně, udělala několik kroků, položila se na vodu a pár tempy se dostala až ke skále, kde se otočila a plavala zase ke břehu a od něho zase ke skále. Po nějaké době z vody vyšla a pomocí osušky stírala vodu z každičkého záhybu svého těla. Nakonec se do osušky opět zabalila a zmizela mi z očí za onou vysokou trávou, která se za ní zavřela jako opona.

Takže vidíte. Chce-li rybář dosáhnout takových úspěchů jako já, je nezbytně nutné, aby se vyvaroval hlasitých projevů a pokud možno našlapoval jako kocour!

Autor: Daniel Tomáš | čtvrtek 24.5.2018 16:41 | karma článku: 20,42 | přečteno: 585x

Další články autora

Daniel Tomáš

Jak jsem koukal na Ordinaci

Každý člověk, pokud tedy není nějaký pošahaný workoholik, se těší na víkend. Jediné dva dny v týdnu, kdy nemusíte předstírat pracovní nasazení a donášet na kolegy.

6.5.2024 v 12:24 | Karma: 18,04 | Přečteno: 609x | Diskuse | Poezie a próza

Daniel Tomáš

Proč píšu knihu

Ona taková kniha, to není nějaká lecjaká věc. Mnohdy si jí lidé vůbec neváží, natož aby se jí svěřovali a rovnou jí hází do ohně. Jo, byli i takoví lidé. Ale pak sami shořeli. Na to bacha.

11.9.2023 v 15:09 | Karma: 10,22 | Přečteno: 216x | Diskuse | Poezie a próza

Daniel Tomáš

Mravenčí doktor odchází od soudu s podmínkou

Připomeňme si sled událostí případu, který otřásl naší republikou a o kterém slyšel snad úplně každý člověk v zemi. Na ostře sledovaný případ, který byl dnes završen vynesením rozsudku, jako první upozornil básník Jozef Kožíšek.

7.9.2023 v 14:33 | Karma: 16,79 | Přečteno: 830x | Diskuse | Poezie a próza

Daniel Tomáš

Braničtí rytíři

Dle starých pověstí českých, ukrývá se v katakombách pod branickým pivovarem mocné vlastenecké vojsko, které je připraveno v hodině temna vyjet na pomoc nepříteli národa českého.

19.5.2022 v 10:59 | Karma: 9,40 | Přečteno: 358x | Diskuse | Poezie a próza

Daniel Tomáš

Než rasistou, to radši vrahem bys bejt chtěl

Narazil jsem v minulém týdnu na dva zvláštní články. V jednom je hlavní postavou člověk, který před deseti lety v soukromé konverzaci použil rasistickou metaforu a nyní je bez práce. V druhém článku je pak člověk, který před...

18.10.2021 v 13:55 | Karma: 33,97 | Přečteno: 1158x | Diskuse | Společnost

Nejčtenější

Skokem do propasti Macocha ukončila život matka oběti střelby na fakultě

14. dubna 2025  8:27,  aktualizováno  9:06

Skokem do Macochy ukončila o víkendu život matka jedné z obětí tragické střelby na Filozofické...

Bílá rakev, věnec od Gottové. Na rozloučení se Slováčkovou dorazil i prezident

15. dubna 2025  8:30,  aktualizováno  16:35

Rodina a přátelé se v kostele v centru Prahy rozloučili Annou Julií Slováčkovou. Zpěvačka a...

Bili ho, řezali a natáčeli, jak umírá. Mladíci umučili třináctiletého kluka, pro zábavu

14. dubna 2025

Premium Mladistvý spolu s kamarádem zabil v Děčíně před třemi lety třináctiletého chlapce. Nebývale...

Trump si hraje s vojáčky. Stažení by Evropu bolelo, na výběr jsou jen špatné varianty

15. dubna 2025  14:06

Premium Je to jen pár dní, co Donald Trump vyslal směrem k Evropě poněkud nepříjemnou zprávu. USA mohou ze...

Dan Bárta si traumaticky poškodil sluch, J.A.R. přesouvají vyprodané koncerty v Lucerně

16. dubna 2025  19:27

Populární kapela J.A.R. musela přesunout na jiný termín dva vyprodané koncerty v Lucerna Music Baru...

Oblíbenou mnichovskou vlnu zatarasili hasiči, málem v ní utonula surfařka

20. dubna 2025  15:54

Hlavní město Bavorska Mnichov se na čas loučí s populární ale nebezpečnou atrakcí. Městští hasiči v...

Zvon Staroměstské radnice nepřežil válku, teď jeho části představí výstava

20. dubna 2025  15:42

Muzeum Prahy připravuje výstavu o zvonu Staroměstské radnice, který byl zničen při Pražském...

Hraběnka plnila bulvár, maršál utíkal v pyžamu. Příběh vládců českých lesů

20. dubna 2025  15:32

Bojovali se Švédy i s Napoleonem, sloužili Bohu a vlasti jako ministři a arcibiskupové, ale plnili...

Zemřel horolezec Jan Červinka. Účastníkovi himálajských expedic bylo 94 let

20. dubna 2025  15:24

Zemřel horolezec Jan Červinka, který patřil k účastníkům důležitých národních a státních expedic do...

Jak prodat dětské kolo a koupit nové? Otestovali jsme službu Decathlon Buy back
Jak prodat dětské kolo a koupit nové? Otestovali jsme službu Decathlon Buy back

Když na jaře vytáhnete dětské kolo z garáže, možná zjistíte, že už je vašemu potomkovi malé. Co s tím? Můžete ho prodat jednoduše a rychle díky...

  • Počet článků 147
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1512x
Jsem velekrál skladu v maličké firmě. Mám jen jediného podřízeného, a ani ten mne neposlouchá.. Dvakrát jsem neúspěšně studoval VŠ, tak jsem se dal na dráhu dělníka. Jsem pánem ještěrky a vozím palety z bodu A do bodu B, a když je frmol, tak i do bodu C, ale v žádném případě do bodu D.. Mám rád sport, pivo, rybařinu, pivo, dobré jídlo, přítelkyni, pivo, četbu, Bory, bory, skaliny, řeky, lučiny, českou hymnu, vychlazenou Plzeň a tak různě....

Tady mi můžete anonymně nadávat:

danieltomas08@post.cz

 

Seznam rubrik