Viewegh Parody 2 volné pokračování prvni kapitoly S.Wienera

  Kde sou ty časy kdy sem kalila whisky.Včera mě dostala do kolen okena.Nevim jak dlouho sem u tý popelnice ležela.Asi dlouho,když sem  zasypaná odpadky. Lidi sou fain,zmrznout by mě nenechali. Nějakej trottl mě tahá za ruku.Paní vstávejte !Mlaďas je asi novej,ještě mě nezná.Musím vstát hrozně se mi motá hlava.Cápek mi pomáhá a já mu s radostí házím šavli na boty.To máš za tu paní šmejde a znova padám.do odpadků těsně vedle housky.

Hlad je hlad.
Tažená teď už dvěma caitama si pochutnávám na housce a nasedám do auta

Zase skončim na záchytce, no co aspoň se vyspím a složenka se taky hodí ,ráno do ní smotnu brčko.

Cestou jedem kolem tisíckrát vylízanýho pekáče,kde jsem onehdá já husa makala ,teď na něj plivu.Za to nestažený okýnko mi přilítla facka.Nahlas se zasměju,sem na rány zvyklá.Smíchem mi zaskočila houska a znova házím šavli,tentokrát tomu staršímu za krk.Starej řve a mladej taky,smíchy.

Klidně by mohl bejt tisícej první.To číslo vím přesně za každýho mám na předloktí zářez žiletkou.To nezapomenu i když sem na hadry.Už mám jizvy kolem dokola a slejvaj se.Pro jistotu mám pod pupkem vytetovaný číslo.

Stojíme před záchytkou a já se ptám mladýho na telefon.S úsměvem nahlašuje 158.Počkej až budeš dvacet let ženatej,ještě si vzpomeneš na Kačenku.

To ty už budeš tuhá nebo pořádná kachna odpovídá.Je pohotovej,to já ale taky.

Vychází sestra se sanitářem.Ježišmarja tyhle dvě trubky.Tak nám ji prej hoďte do koupelny.

Chce se mi čůrat.Klidně to pouštím.Za čtyři a půl můžu lulat kde chci.Všichni krom cápka nadávaj a já zas řvu smíchy..

Sedim v mokrejch hadrech v koupelce a čekám.Za chvilku přichází sanitář vyzbrojenej jak na výbuch atomovky.Holínky,zástěra,brejle,rukavice a místo mejdla jar.To mi chce dát sežrat tu chodbu.Kašlu na něj ty ,moje dredy by mejdlo stejně nevytrhlo a aspoň budu čistá.Stopro na noc dostanu kurty a plenu,když bude hustej pomstim se ráno.

Není,dokonce je i přívětivej.Celou mě vydrbal a kšíry nechal volně,že bych mohla zdrhnout.Asi tuší,že se chci projednou v klidu vyspat.

Dostávám něco do žíly a voňavá jako citróny usínám.Sakra co mi to dali vznáším se jak na perníku.Dobrej matroš.

Ráno mě budí sestra.Šklebí se jako dylina a vítězoslavně mi podává složenku.Dělám,že to nevidím.Chuděra rudne vzteky.Kde mám boty sakra?

Přivezli tě bosou Kačeno.

Si děláš kozy ne?

Jak mám jako jít domů?

To je tvůj boj.

Sbírám pár krámu a vycházím bosá ze záchytky.Venku čeká cápek.V ruce drží nový tenisky a usmívá se.To bych nečekala.Po dlouhý době se stydím.Žebrání mi neva svým způsobem je to živnost,ale dary?Sklopím oči a cápka obcházím.Chce se mi brečet,sotva polykám.Zachvacuje mě panika musím utýct.Vrhám se do silnce a hned uskakuju zpět.UF! To bylo těsný.Cápek mě chytá za rameno.

No tak už přestaň blbnout Káčo.Nejdřív chceš číslo a pak zdrháš jak malá holka

Brečím jak želva.Nech mě bejt prosim tě ! Nech mě bejt !

Nechám,jen si vem ty boty a já půjdu po svým.Už se nesměje,je smutnej.Proboha,ale proč?

Jsem notorička,kurva a příležitostná fetka tak proč je smutnej?

Chytám další záchvat breku a sesouvám se na zem.

Cápek využívá mý slabosti a obouvá mi tenisky,nezapomněl ani na ponožky.

Už neprotestuju

Má pěkný velký chlapský trochu chlupatý ruce.Je docela hezkej. Pomáhá mi se zvednout.Předstírám další chvilkovou slabost.Objímá mě abych nespadla, čóruju peněženku.

Nechceš se jít najíst?Ale jo říkám mu s vědomím,že než dojde na placení zdrhnu.Já ti dám bejt na mě hodnej.