Od dortíku mezi hvězdy MMA

Někdy je zábavné pozorovat, jaké kotrmelce s vámi život v pikosekundě provede. V jednu chvíli se ládujete dortíčkem, protože zrovna máte speciální den, kdy si dopřáváte trochu víc, než je zdrávo, a v další dort pouštíte z ruky,

protože najednou máte před zápasem a musíte hubnout.
Úplně vidím ten výraz Michala Hořejšího, jak v jedné ruce drží chutný zákusek a v druhé telefon. Kouká na tu sladkost, do ucha mu vniká můj hlas. Smysly pracují na plné obrátky. Mám možnost se stát zápasníkem jedné z neprestižnějších organizací na světě? Bellatoru! Tak z ničeho nic.
Když telefon položí, podívá se na dort. Má ho dojíst a ještě na chvíli se vrátit do své dnešní reality nebo ho odloží a plně se ponoří do snu? Protože jako máchnutím kouzelného proutku už není obyčejným zápasníkem, ale zápasníkem Bellatoru, a to už něco znamená!
Zápasy brané na poslední chvíli jsou ve světa MMA realitou. Někdo se těsně před turnajem zraní a je potřeba najít náhradu. Začíná proces telefonování, domlouvání, možná i přemlouvání. Je jasné, že takhle narychlo nemůže vzít zápas jen tak někdo. Měl by být v tréninku, v zápasovém tempu a s váhou, která se dá celkem v pohodě shodit tak, aby odpovídala té domluvené.
Proto se říká, že MMA zápasník by měl být neustále připravený, aby takový zápas mohl na poslední chvíli vzít. Vždyť to může být vaše životní šance! O pomoc může požádat světová organizace, ve které se jen ukázat znamená terno. A když třeba ten zápas vyhrajete…
Stát se něco takového v Česku…?

Donedávna ještě nemyslitelné. Všechny velké organizace probíhaly za oceánem nebo v Evropě na místech, kde daná země vyprodukuje další tři bojovníky na každý ohrožený zápas.
Pak se UFC dostalo do Polska a na startovní listině se objevila jistá Izabela Badurek. Měl to být její debut ve váhové kategorii do padesáti dvou kilogramů. Naši severní sousedé ale začali mít obavy. To přece v životě nenaváží! Vůbec jsem se jim nedivil. V jednom ze svých zápasů totiž měla na váze o šest kilo víc, než stanovoval domluvený váhový limit a než navážila soupeřka.
Proto Poláci narychlo oslovili naší Magdalenu Šormovou, která měla mít o týden dřív zápas v Německu, aby byla připravená v případě potřeby zaskočit. Magda souhlasila. Bohužel se nakonec stalo to nejhorší, co se v danou chvíli mohlo stát. Z obavy, aby se Magdalena nezranila, jsme zápas v Německu odřekli a šli do risku, který nakonec nevyšel. Badurek navážila a Magda tak přišla o domluvený zápas.
Když se mi týden před turnajem poprvé ozvali Maďaři, že slovenský zápasník Ludovít Klein je zraněný a že za něj hledají náhradu do Bellatoru, okamžitě jsem volal Michalu Hořejšímu. I když jsem věděl, že není v ideálním stavu, bylo mi jasné, že tohle je šance, která se už nikdy nemusí opakovat.
Michal zápas vzal s tím, že je to hop nebo trop. Neměl co ztratit. V Budapešti na turnaji s pořadovým číslem 177 se měl postavit Brianu Moorovi z Irska, který se připravuje ve stejném týmu jako současná hvězda světového MMA Conor McGregor. Jeho zápasová bilance čítala o polovinu víc zápasů než Michalova a navrch zápas s bývalým šampionem Bellatoru, který Moore prohrál jen na body. K tomu připočtěte nejméně dvou až tří měsíční přípravný tréninkový kemp, který Ir absolvoval oproti Michalovu pětidennímu. Naše šance na úspěch se tak rovnala možná pěti procentům.
I přesto jsme do toho šli, protože MMA je nevypočitatelná mrcha a když hodně sníte, můžou se vám splnit i ty nejdivočejší sny. Bohužel náš sen tak úplně nevyšel. Michal prohrál v druhém kole TKO a jeho účinkování v takhle prestižní soutěži na nějakou dobu skončilo.
I když… Opravdu se náš sen nesplnil? Kdybyste se Michala Hořejšího, ještě před dortíkem zeptali, jestli by si nechtěl zazápasit v nějaké prestižní organizaci, určitě by neřekl ne. Já vím, chce zápas v Japonsku, ale představit se v UFC či Bellatoru, o tom sní přece každý druhý a Michalovi se to splnilo. Možná si to ještě neuvědomuje, možná je naštvaný na to, že v kleci nepředvedl lepší výkon, ale byl tam! Jako první Čech v Bellatoru. A to mu už nikdo neodpáře!