Jako vždy, palec hodně vysoko, Vaše reportáže, Danielo, patří k tomu nejlepšímu zde na blogu idnes.

Tomáši, děkuji za návštěvu i zhodnocení, moc si toho vážím

Další, moc hezký článek s množstvím informací ...

Zdeňku, děkuji

Díky za zasvěcený pohled do historie. Za tu kostku cukru jsem moc vděčný, i když jsem hodně od mámy dostával na p....l, protože za války, kdy jsem byl malej kluk bylo cukru málo a byl na lístky. Já jsem ten cukr tenkrát doslova žral po hrstích. Máma mně vzala k doktorovi a ten se ptal, jestli ten cukr jím v podobě 'krystal'. Po záporné odpovědi jí doktor řekl, že mám málo vápníku a ten kostkový cukr má vápník jako pojivo. A proto, jsem měl 'craving' na cukr, neznám český výraz pro 'craving', jenom vás ujištüji, že to s krávama nemá co do činění. Moc vás zdravím z daleka...Honza

Moc děkuji za návštěvu, přečtení a komentář s příběhem V souvislosti s cukrem bych výraz craving přeložila asi jako chuť, touhu, bažení... Není to obyčejná mlsota, tělo si samo hledá, co mu chybí. Má kdysi těhotná kamarádka chodila olizovat zdi . Lékař jí řekl, že to je nedostatek vápníku, předepsal jí pilule a byl klid

Dovolím si jedno malé doplnění, které ovšem s Dačicemi úzce souvisí. Existuje totiž KSBC neboli Klub sběratelů baleného cukru. Působí už hodně dlouho, nechci tu opisovat jejich stránky, takže je můžete najít na různých burzách. Možná byste neřekli, kolik variant je k mání a na jak široký záběr sbírání sáčků, tyčinek, trojhránků, homolí a dalších forem byste narazili. Takže možná nepřímo, ale rozhodně Dačice zasáhly i do tohoto oboru. Mimochodem KSBC vydává i vlastní internetové periodikum Cukřenka, kde se dočtete o mnoha zajímavostech nejen ze světa ,sběratelského’ cukru. A třeba se dozvíte, jak se pozná skutečný sběratel onoho ,hygienicky baleného cukru’, jak se všem eventualitám oněch bílých sladkých krystalů také říká.

Autorce nelze jinak než opět vyseknout poklonu a symbolicky jí věnovat ten nejlepší cukřík ze sbírky...

Richarde, děkuji za přečtění a zajímavé informace o KSBC, o němž jsem vůbec neměla tušení. Za cukřík děkuji, snad už si zuby nezkazím 😬😁

Už je to hodně dlouho, co jsem byl na prohlídce zámku. Pamatuji si, že rod Dalbergů byl odměněn císařem Zikmundem, jehož při obléhání Říma zachránilo před utonutím jedno páže (Dalberg). To pak odměnou dostalo šlechtický titul a jeho rod Dalbergů přednostní právo na povyšování do rytířského stavu i před vysoce postavenými šlechtici. Takže heroldi před povyšováním pážat se museli ptát jestli je přítomen někdo z Dalbergů a ten automaticky dostal přednost.

Máte pravdu, děkuji. Měli i další privilegia, také se o tom chystám psát Děkuji za inspiraci

Je to super, vôbec som to nevedela, krásne foto aj info a všetko k tomu

Danielo, to je skvělá reportáž a opravdu moc pěkné fotografie! Jen bych chtěla dodat, že já jsem před pár lety pro páté třídy základní školy udělala takový program o zajímavostech, kterými se proslavili Češi, a kde dětem vyprávím právě o kostkovém cukru a také o obloženém chlebíčku. Na konci dávám dětem soutěžní otázky a výherce pak odměním šunkovým chlebíčkem. A stalo se mi už víckrát, že občas přijdou do knihovny třeba děti z druhé třídy a říkají mi, že se těší, až budou v páté, protože jim páťáci o tomto programu vyprávěli.

Zdeňko, moc děkuji za pochvalný komentář, mám radost. že se Vám to líbilo. Oceňuji Váš úžasný nápad Škoda, že jste tak daleko, už bych se stavěla do fronty na chlebíček

Opět perfektní a gratuluji k titulní straně

Děkuji za přečtení i gratulaci, zjistila jsem to až dnes

Úplná pozvánka k návštěvě!

Děkuji za návštěvu a přečtení, přesně tak to bylo myšleno

Děkuji za poutavé čtení. Kdybych napsal "To muselo dát práce, a přitom taková...", určitě bych tu větu neukončil stejně jako Simona Stašová v Pelíšcích.

Na "blbostě" jsem kadet Děkuji za přečtení a vtipný komentář 🤣🤣