Když v podhradí řinčí zbraně

Jestlipak znáte hrad Roštejn? Pokud ne, vzpomeňte si na pohádky Jak se budí princezny (1977) nebo Z pekla štěstí 2 (2000). Lovecké sídlo, vybudované v první polovině 14. století na skalnatém vrchu, dominuje krajině nedaleko Telče.

Název Roštejn (původně německy Rosenstein) připomíná erb rodiny zakladatelů, pánů z Hradce – zlatou pětilistou růži v modrém poli. Dnes ji najdete ve znaku Jindřichova Hradce.

Z hlavní silnice dojedete pohodlně autem až na parkoviště v předhradí. Budete-li mít štěstí. V opačném případě si k hradu ve výšce 677 metrů n. m. uděláte pohodlný výšlap lesem kolem Roštejnské obory, přírodní rezervace již od roku 1977.

Kromě Kamenného moře a Čertových peřin v ní na vás čeká několik druhů ohrožených druhů rostlin a živočichů, vzácné choroše, motýli či ptáci.

Pohled z parkoviště

Na nádvoří najdou zázemí i cyklisté

Již v počátcích stavby na hranici třešťského a telčského panství byl hrad zamýšlen nejen jako lovecký, ale měl i strážní a ochrannou funkci nedaleké Telče. Jeho dominantou je sedmiboká gotická věž, vysoká 45 metrů (snímek vlevo), s dohledností až několik desítek kilometrů. Za příznivých podmínek jsou prý vidět rakouské Alpy. Já tak daleko nevidím, ale parádní výhled z věže mohu potvrdit.

Se stavbou hradu se pojí i středověká pověst. Majitel panství prý neměl ani peníze ani stavitele. Upsal se tedy ďáblovi, který slíbil postavit hrad během jedné noci. S kameny od Telče prý létal jak vzteklý, takže to vypadalo, že hradní pán propadne peklu. Chytrá selka, která jej tajně milovala, před rozedněním probudila kohouta, ten leknutím zakokrhal a hloupý čert si myslel, že už je ráno. Stavbu nedokončil a poslední kámen vztekle odhodil směrem k rybníku. Selka tedy pánovi zachránila život i duši, ale jak to dopadlo s její tutlanou láskou, už pověst nevypráví ...

Z druhé strany na vás jukne zavěšený netopýr (detail v galerii). Hrad je jejich zimovištěm.

Hlava medvěda nad vstupní branou

Během druhé poloviny 16. století nechal majitel a pán nedaleké Telče Zachariáš z Hradce strohý lovecký hrad přestavět v renesančním duchu. Dědickými právy přešel Roštejn v následujících staletích do majetku Slavatů z Chlumu a Košumberka a několika rodových větví Lichtensteinů.

Po úderu blesku do věže v roce 1915 hrad kompletně vyhořel a po skončení II. světové války byl spolu s celým telčským panstvím zestátněn. Po nezbytných opravách byla v roce 1969 část hradu konečně zpřístupněna veřejnosti. I přes nepřízeň osudu patří hrad k nejlépe dochovaným stavbám svého druhu.

Součástí hradu je i kaple sv. Eustacha (patrona všech lovců, předchůdce sv. Huberta), jejíž spodní část je volně přístupná z nádvoří (foto vpravo). Socha sv. Eustacha s jelenem (vlevo) na nádvoří je jedním z mála původních exponátů z doby před výše zmíněným velkým požárem.

Součástí pokladny je hradní kuchyně

Třeba natrefíte i na středověké tržiště

Poslední velká rekonstrukce včetně úprav expozic se uskutečnila v letech 2017 až 2020. Návštěvníci si nyní mohou udělat představu, jak se sezónně žilo v loveckém sídle, které na přelomu 19. a 20. století sloužilo již spíše jako hospodářské zázemí telčského panství.

Během prohlídky můžete obdivovat cenné pozdně renesanční nástěnné malby, které odolaly ničivému požáru. Vaší pozornosti jistě neujde kolekce erbů v Erbovním sále, stovky rostlin v Botanickém sále či vyobrazení koně v pracovně polesného, sloužící k poznání anatomie koňského těla. Netradiční výzdoba byla zřejmě inspirována knihami z majetku majitelů hradu.

U čokoládového stánku jsme si dali vynikající kávu s čokoládou

Trhovci, řemeslníci i rytíři vzpomínali na „staré časy“

Na hradě a v jeho blízkém okolí se kromě dvou pohádek, zmíněných v úvodu, natáčelo i několik dalších filmů, například pohádky O Radkovi a Mileně (1989), Pravý rytíř (2016), historická televizní inscenace Černá Fortuna (1991) nebo komedie Bajkeři (2016).

Prohlídku interiérů jsme si nechali na jindy a se zájmem se zúčastnili letošního Roštejnského hodokvasu. Kromě středověkých dobrot a výběru dobových řemeslných výrobků před námi zavlnily boky orientální tanečnice, alchymista se pokusil vyhodit nás do povětří a rytíři nám předvedli, jak se dříve bojovalo. Zahanbit se nenechala ani novodobá amazonka, ozdobená copánky. Další foto v galerii.

Všechny fotografie autorka