Jak jsem si z Holašovic přivezla opar

Jihočeské Holašovice jsem poprvé navštívila před šesti lety. Poměrně klidná vesnička je od roku 1998 zapsána na seznam UNESCO díky svým památkově chráněným usedlostem. Od roku 2008 láká i na stonehenge s 25 menhiry.

Pro návštěvníky z tuzemska i ciziny bylo připraveno několik přírodních parkovišť. Úplně vlevo jsou na horizontu patrné věže temelínské elektrárny.

Vedle statků ve stylu tzv. selského baroka po obvodu rozlehlé holašovické návsi patří k chráněným památkám také špýchary, stodoly, maštale, výměnky, kovárna, hostinec a kaplička (v galerii).

Každý z domů vás osloví specifickou výzdobou

Jednou z dominant holašovické návsi je Pomník zápisu Holašovic na seznam UNESCO

Letos jsem se vydala na již 27. třídenní ročník proslulých Selských slavností. Nevím, jak to dokázali, ale na holašovickou náves se vměstnalo více než dvě stě pletařek, kožešníků, nožířů, keramiků,

mistrů řeznického řemesla, kovářů, mydlářů, pekařek, tkadlen, bylinkářů, dráteníků, kovotepců, řezbářů, sýrařů ...... nelze vyjmenovat všechna řemesla ....

Mezi mnoha prodejci mne zaujaly nádherné mohérové výrobky elegantní pletařky u kolovrátku. Paní Hana Plšková z Benešova u Boskovic je chovatelkou srstnatých mohérových/angorských koz, z jejichž vlny spřádá krásné šály, svetry, ponča, čepice a mnoho dalších výrobků.

Po celé návsi se vinula neskutečná vůně klobás, bramborových spirálek, kapřích hranolků, grilovaných sýrů, čerstvého pečiva, bylinek, květinových mýdel a kosmetických přípravků ... Kdo měl chuť na klasický oběd, mohl vystát neskutečně dlouhou frontu v proslulé Holašovické hospodě (snímek dole).

Nad tím vším zněla hudba - dechovka, cimbál, folk, country, popík .... a tančily krojované folklórní soubory i hosté slavností.

Jako každý rok, i letos byl zájem návštěvníků enormní

Roztančit a rozezpívat početné diváctvo dokázala nejen Moravská Veselka (vlevo) ze Sušic u Přerova, ale také jihočeská country a bluegrassová kapela Vodáci ze Lhenic (více fotografií v galerii).

Naprostou bombou však bylo vystoupení cimbálové muziky Grajcar z Dolních Bojanovic. Ve třech téměř hodinových blocích předvedli charismatičtí mladí muži z Moravy, že umějí hrát nejen klasické lidové písně, ale překvapili zejména úpravami světových hitů legendárních kapel. V doprovodu cimbálu tak zazněly nejznámější pecky Queenů, Metallicy, The Eagles, Ennia Morriconeho a dalších. Další foto v galerii.

Pro děti byly připraveny dva dřevěné retro kolotoče, malování na obličej, střílení na terč, tvořivé dílničky, loutkové divadlo a mnoho a mnoho dalších lákadel a překvapení. Dospělí mohli tančit, poslouchat, ochutnávat, zpívat ....

Komu nestačil hlavní multižánrový hudební doprovod z obou hlavních pódií, mohli si poslechnout flašinetáře, ať již s půvabným dámským doprovodem nebo s opičkou a nostalgií starých časů.

Není divu, že některé vystupující i návštěvníky horko zmáhalo tak, že vyhledávali nejen stín za kapličkou na návsi (vlevo), ale i posezení na dřevěné kašně před kovárnou.

Vedro zmáhalo také domácí mazlíčky, kteří provázeli své páníčky, ať už to byli prodejci různých výrobků a dobrot nebo návštěvníci. Některým pejskům stačil stín stánku, jiní se s chutí vykoupali v rybníku na holašovické návsi.

V sobotu odpoledne se pak uskutečnilo tradiční Koláčobraní a Buchtobraní. Oproti minulým ročníkům, kdy se hodnotily nejlepší domácí výtvory, letošní soutěž byla o největší dobrotu.

Velký zájem byl o cedulky všech možných tvarů a obsahů. Jak nám řekl dotyčný prodejce, vše je ruční práce a výroba jednoho písmenka trvá osm minut.

Tak, a teď ještě něco na památku, respektive na zub. Bez grilovaných klobásek se obejdu, ale několik dobrých sýrů „na doma“ jsme si koupili. A jak to je s tím oparem? Ani mi nemluvte ... Naposledy jsem jej měla tak před patnácti lety. V pondělí ráno mě začalo cosi svědit na rtu a co myslíte? Byl tam ... Ach jo .. Jestli z toho vedra nebo mi prodavačka podala housku umolousanou rukou ...

Tak za rok zase na shledanou 💖

Všechny fotografie jsou autorské