Možná to "zvojtím": Žijící skrblík je pro příbuzné nenáviděným, avšak potom pro pozůstalé je příjemný předek.

V článku se píše:

"Závěť sama je docela jednoduchá a většinu posmrtných pokynů dokáže zůstavitel sepsat sám."

-----------------------------------------------------------------------

Ten, kdo nic netuší o tom, jaké náležitosti musí splňovat závěť sepsaná zůstavitelem, se bude na základě zde přečteného domnívat, že ji může prostě sepsat. Asi by neškodilo doplnit aspoň to základní. Může nebo (ne)musí být taková závěť napsaná vlastnoručně? Musí být k takové závěti svědkové? Na co je třeba pamatovat, není-li napsaná vlastní rukou? A tak podobně.

A o tom to je - když studenti pobírají rozum, copak je učí v občanské nauce? Tato záležitost, hledání v katastru nemovitostí, sledování seznamu neidentifikovatelných vlastníků, apod. Tohle by měli žáci ovládat, asi to někomu vyhovuje, že školní lavice opouštějí studenti nepřiravení na nástrahy nynější doby. Chraňme je před duchem doby.

roztomilé...memento mori...samozřejmě má to smysl, když člověk něco má, když nemá, není co řešit.

"Kamarád, který zanechal ženě jenom dluhy, na závěť léta myslel, ale nakonec se k sepisu závěti nedokopal." Nic ve zlém, ale když jsou jen dluhy, tak by závěť jistě nijak nepomohla. Jiná věc je druhý příklad s tou psí knížkou. Znám i horší verzi, kdy jedna známá nechala přepsat na ženatého syna svůj družstevní byt, ten ovšem zemřel. Snacha ji tam sice nechává bydlet, ovšem že by paní byt prodala, aby měla peníze na kvalitní DD, o tom se jí nemůže ani zdát.

Navíc dědictví (pokud jsou právě ty dluhy) se dá i odmítnout.

Závěť nemusí být sepisována u notáře, ale pokud je celá sepsaná vlastní rukou (tzv. holografická), může být uchována i doma, např. v zalepené obálce.

https://www.nkcr.cz/sluzby/dedicke-pravo/zavet

Jo, je to aktuální info, alespoň pro mě...