Kdo tady dezinformuje? Česká televize!

Česká televize miluje „dezinformace“ a „dezinformátory“ a nevynechá žádnou příležitost, aby je (velmi selektivně) pranýřovala. A přitom nedávno sama vyrobila skutečnou lež jako věž a divákům sdělila velkou nehoráznost. 

Ve čtvrtek 25. ledna 2024 v pořadu Události a komentáře v pořadu o Senátu, jež neschválil ratifikaci Istanbulské úmluvy, uvedla, že Senát může za dva měsíce o úmluvě jednat znovu, stačí, když si souhlas s ratifikací zařadí na pořad svého jednání. Stejnou lež opakuje ve svých rozhovorech i vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Laurenčíková.

No, nevím, kdo České televizi radí a připravuje jí podklady pro reportáže, ani čím se paní Laurenčíková živila předtím, než si sedla na tu teplou židli, ale v tuto chvíli má Česká republika s ratifikací Istanbulské úmluvy utrum, podobně jako Senát, pro kterého jde o rozhodnutou věc. Pochopitelně je možné, že nějaká příští vláda třeba ten materiál znovu projedná a „propustí“ do legislativního procesu, v němž se k novému projednání a hlasování dostane nějaký příští Senát, ale to se určitě nestane během dvou měsíců. Pravděpodobnost, že by tak výbušné témat náš Senát v dnešním složení sám zařadil na program jednání a pokusil se v brzké době revokovat vlastní rozhodnutí, se „limitně blíží nule“ a velmi pochybuji, že vůbec někdy v minulosti k podobné situaci došlo.

Česká televize i vládní úředníci by si měli pořídit lepší právníky a kvalitnější konzultanty, aby nepletli hlavu divákům, čtenářům a posluchačům, a za tu dezinformaci se jim rychle omluvit. A obhájci „nezávislosti“ a „nestrannosti“ České televize by se měli chytnout za nos a hluboce se stydět, neboť zrovna i onen cařihradský pamflet hezky ukazuje, že veřejnoprávní média ani náhodou nestranná nejsou. Pláč, který je ze všech stran slyšet nad neschválením ratifikace, spolu se vší tou hysterií ukazuje, že uplakaným nešťastníkům není jasná dělba moci ani pravý význam demokracie. Ta totiž v jejich případě znamená, že „demokratické rozhodování platí jen tehdy, pokud schválíte to, co chceme my.“ Jakmile je výsledek hlasování jiný, je to prý nedemokratické, nehorázné, špatné, uplacené nebo zmanipulované a mělo by se asi hlasovat znovu a tak dlouho, dokud tihle manipulátoři nebudou spokojeni.