Jak jsme (ne)hlasovali o Lex Ukrajina

Ani trochu se vám nedivím, že v tom mnozí nemáte jasno. Senátní web je nepřehledný. Moderátor naše hlasování komentoval trochu zmateně a ani novináři nepsali dostatečně jasně o tom, co se vlastně minulý týden v Senátě odehrálo.

Žádný div, že se tolik ptáte, že se divíte, o čem jsme to hlasovali a proč jsme se, proboha svatého, na ničem neshodli. Ve veřejném prostoru panuje velký zmatek v tom, kdo jak hlasoval a kdo co kdo vlastně podpořil.

Takže aby bylo jasno: návrh na prodloužení ochrany ukrajinských uprchlíků u nás (protože válka stále pokračuje – senátní tisk č. 35 – novely zákona č. 65/2022 Sb., která prodlužuje ochranu ukrajinských uprchlíků u nás) by patrně lehce Senátem prošel. Jenomže v Poslanecké sněmovně k němu přičinliví poslanci přidali tři vysoce kontroverzní pozměňovací návrhy: první se týkal přijímání ukrajinských dětí do škol (zaváděl dvoustupňové přijímací řízení jen pro malé Ukrajince, aby nepřeplňovali zejména pražské základní školy), druhý řešil státní občanství (zaváděl povinnost jen pro ruské občany zříci se svého občanství před podáním žádosti o občanství české) a třetí se týkal novely trestního zákoníku a tolik diskutovaného nového trestného činu Služba pro cizí moc (nový § 381a tr. zák.). Celý návrh i s přílepky najdete zde.

Jak tedy po velmi dlouhé a emotivní diskusi hlasování vypadalo? O tisku č. 35 se (kromě procesních hlasování) věcně hlasovalo celkem osmkrát.

První hlasování (označené na senátním webu jako hlasování č. 5) bylo o tom, zda schválit návrh zákona s těmi třemi přílepky, tedy ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Tento návrh byl zamítnut, protože ze 73 přítomných senátorů pro něj hlasovalo 21 a proti bylo 27 (jmenný seznam je zde). Já jsem hlasovala proti. Návrh v této podobě se třemi přílepky byl pro mě absolutně nepřijatelný.

Druhé věcné hlasování (označené jako č. 6) bylo o tom, zda návrh zákona s těmi přílepky chceme zamítnout. Avšak ani tento návrh neprošel, protože ze 74 přítomných senátorů pro něj hlasovalo 15 a 47 bylo proti (jmenovitě zde). Já jsem se zdržela hlasování, protože jsem chtěla dosáhnout vypuštění všech tří přílepků, nikoliv zákon v tom pitomém znění pouze zamítnout, a o přílepcích vůbec nehlasovat.

Pak jsme přikročili k hlasování o pozměňovacích návrzích, což jsem si přála.

První pozměňovací návrh (hlasování č. 8) požadoval vypustit přílepek o dvoustupňovém přijímacím řízení na školách výlučně pro ukrajinské děti. Návrh neprošel, protože ze 75 přítomných senátorů pro něj hlasovali jen 34 senátoři (ale ke schválení nás bylo potřeba 38), proti bylo 12 (jmenovitě zde.). Já jsem hlasovala pro vypuštění tohoto přílepku.

Druhý pozměňovací návrh (hlasování č. 9) požadoval vypustit diskriminační přílepek nutící ruské občany zbavit se svého původního občanství. Návrh také neprošel, protože ze 75 přítomných senátorů jich pro vypuštění tohoto přílepku hlasovalo 30, proti bylo 13 (jmenovité hlasování zde). Já jsem hlasovala pro vypuštění i tohoto přílepku. Obecně mám zato, že dvojí občanství nemá být připuštěno u nikoho, ale ke vzdání se svého občanství nelze podle mě nutit jen Rusy žijící zde v exilu.

Třetí pozměňovací návrh (hlasování č. 10) požadoval upravit alespoň přechodné ustanovení týkající již probíhajících řízení o přidělení státního občanství. Ani tento návrh neprošel, protože z 75 přítomných senátorů hlasovalo pro 29, proti bylo 14 (jmenovité hlasování zde). Hlasovala jsem pro pozměňovací návrh kvůli pro mě nepřijatelné pravé retroaktivitě. Změny podle mého přesvědčení mají platit do budoucna, nikoliv zpětně.

Teprve čtvrtý pozměňovací návrh (hlasování č. 11) požadoval vypuštění pro mě nepřijatelného gumového trestného činu Služba pro cizí moc. Návrh bohužel také neprošel, protože ze 75 přítomných senátorů hlasovalo 31 pro, proti bylo 22 (jmenovité hlasování zde). Hlasovala jsem pochopitelně pro vypuštění gumového ustanovení. Ale bylo nás málo…

Poslední věcné hlasování (č. 12) bylo o schválení doprovodného usnesení, kterým Senát ukládá vládě lépe zajistit organizaci přijímání ukrajinských dětí do základních škol. Toto jediné hlasování bylo úspěšné. Ze 75 přítomných senátorů podpořilo doprovodné usnesení 51, proti byl 1 (jmenovité hlasování zde). Usnesení jsem podpořila, protože přijímání dětí běženců do zejména pražských škol provázejí zmatky. Bohužel mnozí blogeři právě toto hlasování vydávají za hlasování o celém zákoně nebo ho považují za hlasování o oné tzv. Službě pro cizí moc. To je ovšem velké nedorozumění nebo dokonce možná cílená manipulace.

Mrzí mě zmatečnost, kterou schvalování tohoto tisku v Senátě provázela a hodně lidí popletla. A děsně mě mrzí, že se nám nepodařilo schválit žádný pozměňovací návrh a vyhodit tři ostudné přílepky, které v tom zákoně nemají co dělat. Protože se Senát neshodl většinově na žádném věcném rozhodnutí, výsledkem celého procesu bohužel je, že zákon v podobě schválené Poslaneckou sněmovnou teď putuje k prezidentovi, který ho vysoce pravděpodobně podepíše.

Tak jsem zase jednou prohrála, ale proti podobné legislativní zvůli budu vystupovat i v budoucnu. A ono nás někdy příště bude víc, aby to stačilo.