Holky, neblbněte a mějte děti. Co nejdřív.

Kam se hnu, tam v těchto adventních dnech vidím betlémy s miminky v jesličkách. Když ale zvednu oči, vidím kolem sebe docela jinou realitu. Porodnost u nás i v zahraničí prudce klesá (zde).

Jistě to souvisí i s tím, jak mladí lidé zhusta veřejně deklarují, že nechtějí mít děti (zde). Ženy kvůli kariéře odkládají mateřství do doby, kdy už nejsou schopny počít, a některé se dokonce nechávají sterilizovat (zde), protože uvěřily zločinné poplašné zprávě o tom, že naše Země v brzké době shoří na popel.

A tak mé přání pod stromeček zní takto: holky, přestaňte blbnout a mějte děti. Rozhlédněte se pozorně kolem sebe, lapněte nejlepšího muže v okolí, založte s ním rodinu a pořiďte si s ním jedno, dvě nebo tři děti. A učiňte tak co nejdřív, nejlépe hned. Zapomeňte na nesmysly o tom, že vás učiní šťastnou čtyři vysokoškolské tituly, procestování celého světa nebo kariéra. Je to totiž přesně naopak. Největší štěstí na sklonku života zažívají lidé s velkými rodinami a s dobrými mezilidskými vztahy, nikoliv bohatí a úspěšní samotáři (zde). Apel směřuji k dívkám, protože to bývají zpravidla ony, kdo rozhoduje, zda mít či nemít děti. Ale platí i pro mladé muže.

Děti vám naplní život radostí, vzrušením a aktivitami, díky nimž se přestanete nudit, vymýšlet blbosti a stěžovat si na každou drobnou nespravedlnost. Naopak bez dětí na sklonku života nebudete mít komu předat vydělané miliony, fungující firmy a postavené domy. A komu se svěřit se svými zkušenostmi, prožitky a tajemstvími. Bez dětí nebudete mít komu kupovat vánoční dárky. Bez potomků nebude pracujících, kteří by vydělávali i na vaše důchody.

Nemusí se vám ten cíl podařit, ale musíte se o něj aspoň pokusit.

A my starší máme za úkol mladým ze všech sil pomáhat v tomto usilování. Musíme zapomenout na ideologii a politiku a pro jednou poslechnout přirozené instinkty a evoluční pudy, jinak lidstvo vymře a český národ skončí. Přestaňme jim vtloukat do hlavy rady o kariéře a roztrhejme Barcelonské cíle, které nutí matky malých dětí je opustit a co nejdřív nastoupit do práce. Vykašleme se na Istanbulskou úmluvu, která tvrdí, že muži jsou agresoři a že je nezbytné je převychovat. Hlavní úkol žen je stejný po celá staletí, ve středověku jako dnes – vybrat si nejlepšího muže z okolí pro založení rodiny a dělat vše pro její udržení. Pojďme těm mladým vyprávět o tom, jak krásné je mít někoho rád, jak naplňující je se o někoho starat, jak uklidňující je sledovat, jak vaše geny rostou, jak milé je trávit s nimi čas a naslouchat jejich plánům.

Zakažme lockdowny s uzavřením škol a debaty o tom, jak dítě finančně zatíží rodinný rozpočet, nepišme nesmysly, že děti se prý nerodí kvůli nedostatku bytů. Nepodporujme fejkové vzdechy na sociálních sítích o tom, jak děsné je vydržet těhotenství, jak mučivé je porodit a naprosto nemožné je postarat se o dítě v jeho raném věku a jak že dítě je možno počít jen v bytě v osobním vlastnictví. Některé bolesti jsou fyziologické, mnohé obtíže pomáhají růst, mnohý nedostatek vede k ocenění a ke zralosti. Vyvracejme blbosti, zastavme klimatické šílenství, které tolik straší mladou generaci. Naopak šiřme historickou zkušenost, která je víc než kdejaký průzkum: dobré vztahy nesou dobré rodiny, dobré manželství s několika dětmi je nejlepší výchozí prostředí pro šťastné dítě a šťastné děti jsou nejlepší zárukou budoucnosti. Namísto bezdotykové teorie podpořme lásku a mezilidský kontakt, nastartujme novou sexuální revoluci.

A vy, mladé holky, se co nejdřív začněte snažit. Jinak za čtvrtstoletí uvidíte namísto miminek v kočárcích jen panenky v jesličkách.

A že si mám nechat své středověké rady a povzdechy? Já si nezačala. Jen reaguji na nesnesitelné útoky na mateřství, které neutuchají dokonce ani teď, ve chvílích připomínky na miminko všech miminek nejmiminkovatější.

Psáno pro CNN Prima News.