Operace " Lité Olovo " skončila, izraelská pomoc (G)aze začala 29

Původně jsem se domníval, že válka skončila a to je tak dobrá zpráva pro všechny zúčastněné i nezúčastněné, že není co dodat. Asi to není pravda a proto mě moji přátelé poprosili, abych ukázal poválečné izraelsko palestinské vztahy a izraelskou pomoc válkou zničené Aze. Zlí jazykové jistě napíší do diskuze zlé větičky o tom, že co Izrael zničila to chce napravit a tak podobně. Na fotu je vojak na autobusove zastavce.

 Už na začátku reportáže jsem vám přeložil vzkaz premiéra Olmerta obyvatelům Azy.To se nezměnilo, válka byla proti Hammasu, který dostal, smrtelnou ránu a pochopil, že tudy cesta nevede.  Proč ale válka skončila, co vedlo Izraelce zastavit palbu a během 72 hodin se stáhnout? Strach z Obamy? Evropské iniciativy s Karlem Garriguem Topolánkem v čele? Egyptská iniciativa?  

Válka v Aze začala na základě dohody mezi dvěma hlavními hráči Izraelem a Egyptem. Oba státy mají dobré sousedské vztahy a ty se stále zlepšují už od doby uzavření míru v Camp Davidu. Vztahy nejsou na blízkém východě uzavírány na základě přátelství, ale na základě spojenectví. Rozdíl je v tom, že lidé jsou spojenci proti něčemu, ale přátele pro něco. Takováto pojenectví jsou postavena na ještě hlubších základech obav anebo strachu ze souseda.  

Izrael byla už ve starověku kulturně a mentálně vyspělá země, která na rozdíl od svých sousedů se netoužila rozšiřovat a zabírat další území. Protože její území je položeno na bývalé cestě mezi jihem a severem (takové starověké severojižní magistrále), našlo se mnoho těch kteří chtěli území ovládnout. Od Egypťanů, přes Peršany (Írán), Řeky, Římany až po Osmany se všichni více nebo méně úspěšně snažili ovládat toto území. Římané dokonce fyzicky vyhnali židy z území. Přesto pro židy zůstala území Judei a Izraele jejich domovinou.

Poté co se objevily jiné způsoby dopravy zboží a význam stezky opadl, neměl už nikdo z velkých hráčů o toto území zájem a židé, kteří si každý Pesah a Nový rok přáli „Napřesrok v Jeruzalémě“, se začali postupně vracet. Pokud byste s nimi mluvili, řeknou vám na rovinu tak jako mě řekla mzdová účetní u nás v nemocnici. „My víme jaká je situace, my musíme všechny války bez výjimky vyhrát, jinak nás Arabové zabijí a vyhodí do moře. A nikoho ve světě to nebude zjímat“. Myslíte že má (mají) pravdu? 

A protože dosud židé skutečně vyhráli všechny války v oblasti, vyvinuli atomovou bombu(?) a kromě dobrých sousedských vztahů od nikoho nic nechtějí, ba právě naopak jsou vždy ochotni pomoci, mají s většinou sousedů dobré vztahy. Vzpomeňte si na atentát v hotelech v Tabě, kde Izraelská armáda pomohla Egyptu se záchranou postižených, přes to že nikdo z těchto lidí nebyl Izraelec. To je jedna z vlastností židů pro hodně lidí dosti nepochopitelná. Jen tak pomoci bez nároku na nic ani na poděkování. Prostě jen tak pro dobrý pocit.

To způsobilo významné zlepšení vztahů mezi Izraelem a Egyptem, pomohlo to jejich spojenectví proti Íránu a jeho odnožím Hammasu a Hisballahu.  Válka začala s egyptskou pomocí na jihu Azy jako projev spojenectví  po dohodě a vzájemných přípravách. Válka také skončila po dohodě mezi Izraelem a Egyptem a jsem si téměř jist, že scénář byl připraven předem, jen doba nebyla určena. Je jisté, že válka byla dopředu odsouhlasena spojenými státy. Evropě se dostalo pocty a byla využita k zvýšení prestiže Egypta a Izraele. Dobře si všimněte, „drobností“ provázejících evropskou iniciativu.

Oba hlavní hráči dali zdvořile zprvu šanci jak Sarkozymu, tak Schwarzenbergovi pomoci. Když z toho jak by se dalo očekávat nic nebylo, dohodli se v tichosti a za asistence USA  sami, pozvali Evropskou Unii na oslavu. Jak do Káhiry, tak do Jeruzaléma. Viďte to v symbolech prosím! To znamená, že Evropa postupně navštívila dva hlavní hráče blízkého východu Izrael a Egypt. Izrael, jako výspu evropské kultury a Egypt, jako představitele celého muslimského světa. Je to naprosto geniální diplomatický tah na kterém vydělali všichni. Je to jasný vzkaz všem hráčům na blízkém východě, kdo je tady pánem a podle kterých not se bude do budoucna hrát.

Velikým poraženým je Turecko které se postavilo na stanu Íránu a Hammasu a Írán je mimo hru. O tom také hovoří slova Sarkozyho a Obamy. Mám pro vás všechny kontrolní otázku. Kdo z vás chce Turecko v EU? Všichni, neměl jsem žádnou pochybnost.  

Situace na blízkém východě se mění den ode dne. Z ateistického Íránu, přítele Izraele a USA se stal veřejný extrémně náboženský nepřítel číslo jedna. Z Egypta Jordánska a náboženské Saudie se staly naopak prozápadní země. Na základě války v Aze se situace změní od základu více, než se změnila po válce v Iráku.

Šok obyvatelů Azy je ohromný, každý dům ve kterém byl sklad zbraní byl důsledně zničen, v důsledku bombardování se domy posunuly a ulice zmizely. Nejspíš proto Vůdce Hammasu v Aze Ismail Hania, vyhlásil z bunkru vítězství nad cionistickým nepřítelem, zároveň se zastaveném palby ze strany Hammasu, které je více méně dodržováno. A prezident Amadyneřád mu k tomu poblahopřál. Izrael a vedení Palestinců byli pozváni do Kahiry. 

Izrael postavil na hranicích Azy polní nemocnici (za kterou by se nemuseli stydět i zděné nemocnice jinde na světě) pro obyvatele Azy. Na hranicích Azy byla vybudována ordinace pro lehčí pacienty, s kapacitou až 40 pacientů za hodinu (to není málo).  Řada nevojenských izraelských lékařů pomáhá ve svém volnu ošetřovat obyvatele Azy.

Izraelská mládež se zorganizoval skupiny mladých lidí ve věku kolem dvaceti, čítajících několik desítek lidí se napojily na Unru a s pomocí sdělovacích prostředků získávají přesně vyžádanou pomoc pro Azaty. Jena ze skupin se za tří dny zvětšila z dvou dívek na třicet lidí a během těch tří dnů získali tři nákladní vozy humanitární pomoci. Znovu zdůrazňuji, válka byla s Hammasem ne s Azaty, kteří byli postiženi hlavně proto, že se za ně Hammas schovával. Izraelci to tak chápou a snaží se obyvatelům pomoci.  

V den skončení války byl ohlášen nález velkého naleziště zemního plynu proti Haifě, které by mělo vystačit na 30 let. Ale o tom později.