a převeliká karma

Neb není mně to cizí. Naopak. Ač mohl bych si i s Bobkem třeba zapívat: ,, ... měl bych se možná stydět, však musím se spíš smát, když na ta léta vzponínám."

diky

Máte na mysli toho Otu Šika, který byl přesvědčeným stalinistou. Který v 50. letech přednášel na vysoké škole rigidní Stalinovu ekonomickou teorii. Považoval Stalina za nejvytšího ekonoma všech dob,který ještě v roce 1959 odmítal jugoslávskou decentralizovanou ekonomiku jako nemarxistickou Který se domníval se, že stačí na plánovanou ekonomiku naroubovat některé prvky té tržní. Například povolit drobné rodinné podnikání, nebo dát podnikům menší autonomii, a tak simulovat svobodný trh. Celý život byl hedačem třetí cesty a do své smrti ji nenašel..

Moc hezké a CENNÉ vzpomínky. Já jsem tehdy pracoval v podniku ZEZ v Hloubětíně. Odtamtud jsme viděli rakety seřazené na kbelském letišti připraveny ke střelbě. nehezký to pocit. Šéf nás rozpustiluž v 11 dopoledne, domů do Vršovic jsem šel pěšky. Máti bydlela ve třetím patře hned naproti stadionu Slavie. (tomu bývalému) Asi 50 m před domem, kde máti bydlela byla velká hromada zeminy, jak se dobudovávalo sportovní středisko. Na vrchu té hromady sedělo samohybné dělo ráže 152 a mířilo mámě do okna. Kdyby ten ruskej tajtrdlík trochu víc vypil petroleje a zmačknul knoflík, celý blok domů by zmizel. Šel jsem naproti mé sestřičce, která pracovala na Můstku v drogerii, hned vedle pajzlu u Šmelhauzů. Na Václaváku se motal ruský tank, kterému do pásu nějaký kluk vhodil kus polena. Tank začal rotovat a hned pálit kulometem ráže tuším 11, 75. Kulky pleskaly do listí stromů, skla výkladních skříní řinčela a já po čtyrech jsem pádil do vestibuli kina Blaník.. Po dvou měsících jsem už zařezával v kanadském Calgary a dnes dožívám v krásném Vancouveru na břehu Pacifiku a ve stínu Skalistých hor. Všem těm, kteří to vše pamatují přeji hezký zbytek léta....Honza