Zajímavosti … o planetě Venuši (2)

Proč jsou na povrchu Venuše tak vysoké teploty? Malé střípky do velké mozaiky - o tom, co jste možná už dávno chtěli vědět o planetě Venuši. (délka blogu 5 min.) 

Planety Venuše a Země byly při svém vzniku hodně podobné. Jejich osudy se ale ubíraly různými cestami. Dnes se už podobají prakticky jen hmotností a velikostí. Proč a jak vznikly tak velké rozdíly mezi vlastnostmi Země a Venuše? 

Se svým průměrem 12 100 kilometrů je Venuše téměř stejně velká jako Země a panuje na ní skoro stejná gravitace. Kolem Slunce oběhne jednou za bezmála 225 dní. Tím ovšem podoba končí. Venuše se na rozdíl od Země kolem své vlastní osy otáčí jen velmi pomalu, takže je den na této planetě daleko delší než pozemský. Konkrétně trvá kolem 243 pozemských dnů. Vzniká tak paradoxní situace - jeden den na Venuši je delší než její rok. 

Co se týká teplot, je Venuše mezi pevnými kamennými planetami pravou rekordmankou. Panuje tu kolem 500 stupňů Celsia. Je tu dokonce tepleji než na planetě, která je našemu Slunci nejblíže - na Merkuru. Aby byl pekelný dojem kompletní, nacházejí se v husté atmosféře oblaka koncentrované kyseliny sírové. Ve vývoji Venuše se tedy zjevně muselo něco … velice pokazit. 

Vznik planet

Podle současných poznatků vznikají kamenné planety jako Země nebo Venuše srážkou menších protoplanet. V důsledku toho se všechny malé kamenné planety nacházejí na počátku svého života v podobě rozžhavené koule, pokryté oceánem z roztavené lávy. 

Pokud má smůlu, nachází se taková planeta v takové vzdálenosti od centrální hvězdy mladého planetárního systému, kde se rovnováha mezi energií dodávanou od hvězdy a energií vyzařovanou planetou ustaví na vysoké teplotě.

Je pak jen logické, že je pro mladou planetu daleko složitější se ochladit natolik, aby se mohla na jejím povrchu vytvořit pevná kůra. Právě to se stalo v případě naší Venuše. Země měla více štěstí - nachází se daleko za kritickou zónou. 

Pevná kůra vznikla na Zemi tedy mnohem rychleji než na Venuši, zjistili vědci výpočtem. 

Venuše je sice ve srovnání se Zemí blíže Slunci (0,76 astronomických jednotek), její povrch ovšem přijímá 1,4krát méně energie než Země, protože je zcela pokrytý mraky s vysokou odrazivostí. 

Kdybychom letěli atmosférou Venuše, zjistili bychom, že tu teplota i tlak rostou s hloubkou. Na samotném povrchu planety panuje tlak kolem 93 barů dosahuje povrchové teploty téměř 500 °C. Pro srovnání - podobný tlak se na naší vlastní planetě dá zažít v téměř kilometrové hloubce - v oceánu. 

Atmosféra se skládá převážně z oxidu uhličitého. Její nejnižší vrstvy mají mimo jiné také značnou hustotu  - kolem 0,1 g/cm3. To je zhruba desetina hmotnosti stejného množství vody. Vodu bychom na Venuši ale hledali těžko. Pevná kůra Venuše je velice suchá. 

Voda se přitom účastnila značného množství chemických reakcí na zemském povrchu. To způsobilo, že se na naší planetě mimo jiné nachází velké množství nejrůznějších minerálů. 

Suchému a velice horkému povrchu Venuše naopak dominují primitivní čedičové lávy. 

Stejné teploty ve dne i v noci

Ještě jeden parametr je na Venuši jiný než na Zemi. Na Venuši se nepozoruje téměř žádný teplotní rozdíl mezi dnem a nocí. Teplo je tu uvězněno pod příkrovem atmosférického CO2 a nemůže proto téměř vůbec unikat do vesmíru. 

Změny teplot, pokud se už vyskytnou, jdou spíše na vrub různé nadmořské výšky (nakolik se dá u planety bez moří o něčem takovém mluvit). 

Na Venušiných horách je poněkud „chladněji“ (kolem 447 stupňů Celsia) a v nížinách se dá naměřit teplota, která je o 20–30 stupňů vyšší. 

Výškový profil teploty

Teplota atmosféry se ovšem mění s narůstající výškou. Ve 125 kilometrech nad povrchem planety panuje ledových chlad. Průměrná teplota tu činí kolem mínus 175 stupňů Celsia. Tomu nemůže naše Země konkurovat - tak nízké teploty se v naší vlastní atmosféře nevyskytují. 

Studená vrstva se jako nádivka v sendviči nachází mezi dvěma horkými vrstvami. Vědci si nejsou jistí, proč tomu tak je. Na sousedních planetách Zemi a Marsu se podobné jevy nikdy nezaznamenaly.