Záhada Tabbyiny hvězdy - nové důkazy

Před deseti roky se astronomové začali zabývat zvláštním chováním hvězdy v souhvězdí Labutě. Tzv. Tabbyina hvězda měnila svou jasnost způsobem, který nikdo neuměl vysvětlit. Objevily se dokonce spekulace o mimozemské civilizaci.

Někdy její pozorovaná jasnost klesla jen o pár procent, jindy až o 22 procent, jako by se před ní náhle objevila nějaká obří, nepravidelná překážka. Různé teorie na sebe nedaly dlouho čekat - od mimozemských megastruktur přes roje komet až po srážku exoplanet v tomto systému. Žádná z nich ovšem nedokázala jev úplně vysvětlit.

KIC 8462852

Systém KIC 8462852 se nachází v souhvězdí Labutě ve vzdálenosti 1470 světelných roků od Země. Jedná se o dvojhvězdu tvořenou hlavním žlutobílým obrem o hmotnosti 1,43 Slunce a poloměru 1,58 slunečního poloměru s povrchovou teplotou 6 750 kelvinů a dobou rotace 21 hodin. Druhou složku tvoří červený trpaslík vzdálený 885 astronomických jednotek. dosahuje hmotnosti zhruba čtyřicet čtyři setin hmotnosti Slunce a povrchové teploty kolem tří tisíc sedmi set kelvinů.

V systému obíhá těleso o hmotnosti Jupiteru po extrémně eliptické dráze s excentricitou přes 90 % a oběžnou periodou přibližně 1 600 dnů.

Zdá se, že při každém svém průletu blízko hvězdy dochází k sublimaci ledu, odpařování prchavých látek a postupnému mechanickému rozpadu celého objektu.

Z povrchu se uvolňují mračna plynu a jemného prachu, jehož částice dosahují velikosti menší než jeden mikrometr. Tento odpařený materiál se následně rozptyluje podél oběžné dráhy a vytváří rozsáhlý chvost připomínající gigantickou kometu.

Když tento prachový mrak a rozpadající se trosky procházejí z pohledu pozemského pozorovatele přímo před diskem hvězdy, nastávají hluboké a nepravidelné poklesy jasnosti až o 22 % trvající od několika hodin po celé týdny, přičemž mikroskopický prach pohlcuje převážně modré světlo. Vzhledem k tomu, že se pohlcují jen určité vlnové délky světla, vypadá to, že tu můžeme vyloučit přítomnost pevných a tedy celkově neprůhledných objektů, které by tento jev způsobovaly.

Podobné výkyvy parametrů se tedy vysvětlují rozpadající se oběžnicí i dlouhodobými změnami v systému, a ne přítomností mimozemské civilizace, jak novináři kdysi spekulovali. Postupným hromaděním uvolněného prachu se nejspíš v tomto systému na oběžné dráze zformoval nerovnoměrný prstenec, který způsobuje pozvolné slábnutí celkového svitu hvězdy. Historické astronomické snímky ukázaly, že hvězda v průběhu jednoho století ztratila více než 14 procent své celkové jasnosti. Zdálo se, že systém KIC 8462852 tak vlastně nabízí unikátní pohled na proces zániku exoplanetárního tělesa probíhající v přímém přenosu.

Objev, který všechno změnil

Až do loňského roku. Vědci analyzující data z družice TESS, která pátrá po exoplanetách, objevili zajímavý detail. Byl jím symetrický pokles jasnosti, který trval 21 hodin a byl hluboký celé 1,1 %. To by mohlo znamenat jen jedno - před hvězdou prošlo velké těleso.

Kombinací těchto dat s měřeními radiálních rychlostí (jak se hvězda mírně hýbe vlivem gravitačního působení průvodce) se ukázalo, že kolem Tabbyiny hvězdy obíhá obří objekt. Průvodce by mohl být velkou plynnou planetou nebo hnědým trpaslíkem, tedy tělesem na pomezí mezi planetou a hvězdou.

Co víme o záhadné exoplanetě?

Z dat vyplývá, že tento průvodce má hmotnost zhruba 9,4 krát větší než Jupiter, poloměr 1,7 krát větší a obíhá hvězdu jednou za přibližně 1 211 dní (asi 3,3 roku).

Jedná se o relativně chladné těleso s teplotou jen asi 268 K (zhruba -5 °C), což je pro takové obří objekty neobvyklé. Jeho oběžná dráha je mírně eliptická a nachází se ve vzdálenosti 2,35 AU od hvězdy. Díky tomuto tělesu by se možná dalo vysvětlit podivné ztmavnutí hvězdy. Jeho gravitační působení by totiž mohlo vytrhávat komety a planetesimály z jejich oběžných drah, čímž by způsoboval ty nepravidelné poklesy jasnosti, které pozoroval satelit Kepler.

Budoucí výzkum

Vědci vypočítali několik možných termínů, kdy by měl průvodce znovu přejít před hvězdou. Tranzit se bude odehrávat například 18.–23. října 2026, 15.–16. ledna 2027 (krátký tranzit, pouze ~23 minut!) a 28. února – 2. března 2027.

Astronomové po celém světě se chystají hvězdu sledovat, aby průvodce potvrdili a získali více dat. Gaia DR4, jejíž vydání se očekává v letech 2026–2027, by měla definitivně určit, jestli se jedná skutečně o exoplanetu, nebo o hnědého trpaslíka. A pokud budeme mít štěstí, mohl by vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) prostudovat jeho atmosféru a odhalit její složení. Můžeme se tedy těšit na další zajímavé objevy, i když se přitom nebude jednat o aktivitu mimozemské civilizace.

^{Zdroje: Madurga-Favieres, C., Strøm, P. A., Wilson, T. G., Heidari, N., & Kiefer, F., Evidence for a giant companion orbiting Tabby’s star. *Monthly Notices of the Royal Astronomical Society, 550*(1), 1-17, 2026 Odkaz, Odkaz, Odkaz, Odkaz, Odkaz, Odkaz}