Z čeho se šije oblečení - qiviut, pozdrav z pravěku

Materiál, který pochází doslova z dávného pravěku. Zvířata, která produkují vlnu qiviut, žila na našem území naposledy v době ledové. (délka blogu 5 min.) 

Výraz qiviut označuje měkkou podsadovou vlnu pižmoně severního. Tento materiál je jednou z jeho strategií pro přežití v nejhorších a nejmrazivějších klimatických podmínkách naší planety. 

Vlna z pravěku

Zvířata, která jsou přeživším reliktem z doby ledové, nemigrují. Vyhledávají otevřenou tundru a suché, chladné arktické podmínky. Jsou k tomu optimálně vybavena. Disponují dvěma druhy srsti. 

Vnější se skládá z dlouhých a hrubých ochranných chlupů. Chrání podsadu před větrem a sněhem. Traduje se, že na hřbetě pižmoně může ležet sníh, aniž by roztál. 

Nejčastějším důvodem úmrtí těchto zvířat je paradoxně nachlazení… v nesprávných klimatických podmínkách. Zvířatům nevadí drsné chladné zimy, ale trpí ve vlhku. Jejich kůže neprodukuje maz a jejich vlna tedy neodpuzuje vodu. Pokud pižmoni zmoknou, trpí podchlazením. Z tohoto důvodu se také neradi zdržují v mírnějších klimatických podmínkách. Vyhovuje jim suchá tuhá severská zima. V našich podmínkách se nedají chovat dokonce ani v zajetí, kde dostávají optimální péči.

Pižmoň severní obýval naši planetu už před více než 600 000 roků. Předkové dnešních zvířat se znali se šavlozubými tygry a mamuty. Ačkoliv na pohled připomínají spíše bizony, jsou příbuzní dnešních ovcí a koz. 

Vlna qiviut

Podsada pižmoně se obnovuje v relativně krátkém časovém období - zvíře líná jen asi 14 dní. Nepotřebná a vypadaná podsada pak postupně prochází delšími svrchními chlupy a po nějaké době se objeví na povrchu srsti. Zvířata pak vypadají dost “otrhaně”. Ve volné přírodě se snaží tyto vlněné cáry odřít o stromy nebo o zem. 

Domorodci tento cenný a velice teplý materiál tradičně sbírali a zpracovávali ho na oděvy. 

Dnes se získává qiviut třemi různými způsoby. Může jít o materiál, který je sesbíraný ve volné přírodě. Nevýhodou je logicky nevyhnutelné znečištění takové vlny. Pokud byla už nějakou dobu vystavena vlivu přírodních živlů, degraduje její struktura a vlákno pak není už ani příliš kvalitní. 

Druhým způsobem je vyčesávání vlny z krotkých zvířat, která se chovají na farmách na dalekém severu. Není jich moc, v zajetí žije jen několik tisíc pižmoňů. Tato vyčesaná vlna je samozřejmě o hodně kvalitnější než vlna sbíraná ve volné přírodě. 

Třetím zdrojem qiviut jsou kožešiny zastřelených zvířat. I když se jedná o poměrně vzácné plemeno (v divočině žije kolem 150 000 jedinců), mají severští domorodci povolení k odstřelu určitého množství zvířat na maso. Kůže a cenná kožešina je pak zdrojem dalšího výdělku. 

Nejspíš nejsympatičtějším způsobem získání tohoto druhu vlny je tedy druhý způsob. Samice pižmoně a kastráti jsou prý v zajetí krotcí a dobře ovladatelní. Vlna se z nich získává jednou ročně. Když se hustá podsada oddělila od kůže, dá se jednoduše vyčesat pomocí dlouhých hřebenů. Jednotlivá zvířata se prý liší svou tolerancí pro takové zacházení. Jen málokteré vydrží kompletní vyčesání - většinou se musí česat několikrát v průběhu několika dní, stejně jako to známe u svých domácích mazlíčků. 

Vyčesaný qiviut je čistý a má obvykle velmi nízký obsah oleje, má také velmi málo dlouhých vnějších chlupů a při dobrém zacházení se zvířaty není ani znečištěný senem nebo exkrementy.

Aby bylo dosaženo co nejlepší kvality příze, prochází vlákno několika výrobními fázemi. Nejprve se vypere a ošetří. Vlákna se tak zbaví všech nečistot a mastnoty. Následně se suší. 

Vlastnosti vlny qiviut

Vlákna jsou uvnitř dutá, takže příze, která je z nich vyrobená, je obzvláště lehká a hřejivá, podobně jako je tomu u psí vlny (chiengora). Přírodní qiviut je středně až tmavě hnědý, k dispozici jsou ale i jiné barvy, hlavně u směsek, přízí kde je qiviut kombinován s jinými vlákny.  

Qiviut je jedna z nejdražších přízí na světě, ale také jedna z nejměkčích. Je 8x teplejší než ovčí vlna a zhruba 1000x měkčí. Je také lehčí a jemnější než kašmír. 

Vlákno qiviut je na povrchu hladké. Proto se tkanina při praní nesráží ani při vysokých teplotách. Navzdory tomu, že se vlákno získává z podsady, je velmi odolné. A to i přesto, že jeho průměr činí jen kolem 10 - 16 mikrometrů a dosahuje délky kolem 4 - 8 cm. 

Tako exkluzivní vlna je zároveň extrémně vydatná. Kompletní šálu lze uplést z pouhých 30 gramů qiviut.

Dobře krmení a opečovávaní dospělí pižmoni vyprodukují kolem 2,6-3,5 kg vlny za rok. Roční mláďata obou pohlaví produkují něco málo přes 1 kg ročně. Z vlny jednoho pižmoně se dá ročně vyrobit přibližně 18 km příze, která má na trhu cenu kolem 8000 dolarů.