Z čeho se šije oblečení - polyester

Fleecová bunda, oblečení do tělocvičny nebo jednorázová láhev na vodu – to všechno se vyrábí z polyesteru. Co jste možná nevěděli o zázračné umělé hmotě… (délka blogu ca. 8 min.)  

Název polyester není úplně přesný. K polyesterům totiž patří velké množství na první pohled různých plastů. Jeden z nich znáte pod pojmem PET-lahev. Proč zmiňuji zrovna plastové lahve? Mají s vaším oblečením možná společného víc, než tušíte. 

PET lahev

Díky materiálu, ze kterého se skládají, jsou PET lahve lehké, dobře zadržují CO2 v nápojích a dají se tvarovat i barvit. Mají ale také jednu další výhodu - PET lahve lze také velice jednoduše recyklovat. K tomu se lahve rozdrtí, materiál se vyčistí, roztaví a rozdrtí na granulát. Ne všechen materiál z recyklovaných z PET lahví se ovšem použije na další výrobu lahví. Do oběhu se neustále dostávají “čerstvé” lahve a zbylý granulát se může použít jinak. Průmysl zhotovující textilní vlákna využívá kolem 30 % recyklovaného granulátu.

Co je to polyester

Polyester ( zkratka: PES ) popisuje celou řadu chemických sloučenin. Všechny mají společné to, že se skládají z mnoha opakujících se základních stavebních bloků, a proto mají vysokou molekulovou hmotnost. Spadají tedy do skupiny obřích molekul. Polyestery vznikají typicky reakcí kyseliny s alkoholem (nebo fenolem). Přitom se odštěpuje molekula vody. Této chemické reakci se mimochodem říká polykondenzace. Surovinou pro výrobu textilního polyesteru jsou ethylenglykol, polyethylentereftalát a další syntetické ropné produkty. Díky variacím v podmínkách, při kterých probíhá chemická reakce se dají vyrobit materiály s různými stupni provázanosti těchto obřích zřetězených molekul - a tedy také s různými vlastnostmi. 

Syntetické polymery, které dnes nazýváme polyester, byly poprvé vyvinuty ve 20. letech 20. století. Zabýval se jimi i výzkumný tým, který znáte už z minulého blogu a který vynalezl nylon. O několik let později byl pak vyvinut proces, díky kterému bylo textilní vlákno tepelně odolné. Od té doby bylo vyvinuto tolik praktických použití polyesteru, že už si bez něj život v podstatě nedokážeme představit. 

Jak se vyrábí polyester z PET lahve?

PET se zahřeje na 280 °C.  Roztavená hmota se tvaruje do požadovaného tvaru a přivádí se do šachty se studeným vzduchem. Hmota tam vlivem poklesu teploty tuhne. Takto získaná vlákna se natahují a navíjejí na cívky. Během výroby se také rozhoduje o povaze vláken. Jen malými změnami v technologii se dají získat jemnější nebo hrubší vlákna, mohou mít kulatý nebo hranatý profil - a mohou být dokonce i třpytivá. Toho se dosahuje pomocí jemných částic hliníku, které se rozprašují a následně usazují na povrchu vlákna. 

Využití polyesteru v oblečení 

Kabáty, topy a fleecové bundy, sportovní oblečení… výčet druhů oblečení by byl dlouhý. Používá se také na dekorační látky nebo třeba ložní prádlo. To je díky polyesteru lehké a dobře se pere. Polyester znáte také jako mikrovlákno, organzu, satén, šifon a lurex - různé druhy tkanin, které se od sebe navzájem značně liší svými vlastnostmi. 

Polyesterové tkaniny jsou odolné vůči nečistotám a když už se ušpiní, snadno se vyperou. Jejich vysoká tepelná odolnost zaručuje, že je můžete snadno prát až na 60 °C a nehrozí u nich riziko poškození ani při sušení v sušičce. 

Další obrovskou výhodou polyesteru je, že je látka i po vyprání prakticky nemačkavá, takže ji téměř není nutné žehlit.

Další líbivou vlastností je fakt, že se polyesterové látky prakticky nesrážejí při praní. 

A existuje ještě jeden důvod, proč je polyester v oděvním průmyslu tak oblíbený. Ve srovnání s bavlnou je výroba polyesteru mnohonásobně levnější, protože k pěstování není potřeba žádná zemědělská půda ani voda, neničí se životní prostředí a dokonce i při jeho zpracování se spotřebuje vody mnohem méně než při výrobě bavlněné tkaniny.

Původním materiálem pro výrobu polyesteru je ropa - a té, jak se v poslední době ukazuje, může být díky mezinárodnímu politickému vývoji rychle nedostatek. Vůbec tedy není na škodu, že se polyesterové látky dají vyrábět z recyklovaného PET (lahví), viz výše. 

Polyesterové látky mají samozřejmě i nevýhody. Ty vyplývají z jejich materiálu a výroby - vlákno je neprodyšné. V čistě polyesterovém oblečení se v létě budete nepříjemně potit - ať už se jedná o satén nebo zdánlivě lehký a vzdušný šifon. 

Aby se tomu všemu předešlo, mísí se často polyester s přírodními vlákny, jako je bavlna. Výsledek je překvapivě dobrý - látka je pevná, odolná, méně se mačká (někdy vůbec) a je mnohem příjemnější při nošení. K docílení efektu stačí 30 % podíl polyesteru a 70 % jiných vláken. 

Další nevýhodou je hořlavost čistě polyesterového oblečení. Jistě to znají maminky malých dětí. Přitom ty nejzářivější a nejpůsobivější látky pro různé karnevalové kostýmy pro děti - jsou často právě z polyesteru. 

Vlastnosti polyesteru

… se vysvětlují jeho fyzikálními charakteristikami. 

Odolává teplotám až 250 °C. To znamená, že mu nevadí horké praní ani sušení v sušičce. 

Má nízkou tepelnou vodivost, kolem 0,14 W / (m * K). To pro změnu znamená, že dobře drží teplo. V  létě i v zimě je v něm horko, což se negativně projevuje v létě a pozitivně v zimě. Hodně hustě tkaná látka z polyesteru je výbornou podšívkou pro různé bundy a kabáty. 

Působení vody vlákno nepoškozuje. Vlákno vodu neabsorbuje.. Absorpce vlhkosti není větší než 0,3 %. To má za následek, že se mokrá látka dá sušit i na šňůře bez problémů, nevytahuje se ani se nijak zvlášť nedeformuje. Zároveň to umožňuje vyrábět poměrně vodotěsné svrchní oblečení, do kterého se moc nevpíjí déšť ani bez dalších povrchových úprav. 

Polyester je také odolný vůči rozpouštědlům. Dobře se jimi tedy čistí, pokud na něm uděláte skvrnu. 

Vyrábí se z dostupných materiálů chemicky - je levný a jeho výroba není odkázána na dostatek zemědělské půdy a vodu, potřebnou k zavlažování. Pokud nezavíráme oči nad devastací přírody v oblastech, kde se pěstuje bavlna, dá se dokonce říci, že je výroba tohoto umělého vlákna ekologičtější. Nebo se o tom dá dlouze diskutovat…